Prostřený stůl, ze kterého neochutnáte, nemá žádný smysl a je úplně jedno, co je na něm naservírováno.
Je škoda přijít o požitek, ať už je charakteru jakéhokoliv. Jsme lidé. Mnozí, a já se k nim hrdě hlásím, jsme doživotními a vášnivými uživateli života.
Leč, jak bychom mohli užívat života, pokud by nám někdo chytrý, moudrý, šikovný a životních radostí znalý nedokázal servírovat požitky společenské, gastronomické, relaxační a v neposlední řadě i turistické? Proč jinak bychom se pídili od jara do jara po místech, kde o nás bude skvěle postaráno a kde nám bude servírováno požitků, až budou stoly přetékat.
Jak už to bývá. Někdo holky, jiný vdolky. Někdo žije v naprosto mylném přesvědčení, že pokud by si od jakéhokoliv teplého moře nepřivezl sežehnutou kůži a aspoň hrst písku, nesmí mezi lidi, my nedáme dopustit na naše domácí turistické lahůdky, o jejichž chutích se snažíme přinášet dobré zprávy už skoro tři desítky let.
Projeli jsme republiku křížem krážem a čím častěji vyrážíme do terénu, tím více poznáváme, kolik toho ještě nevíme a dokonce, jak dynamicky a k dobrému se věci mění na místech, kde se vyskytujeme i několikrát do roka.
Ano, jsou místa, která se nám vryla do našich turistických duší tak hluboko, že se do nich budeme vracet ještě dlouhá léta. Tedy pokud nám bude dopřáno být i nadále svěžími na těle i na duchu. A tak se skoro pravidelně vracíme do Kadaně, na polské Mazury, a Elblagský kanál, do Dolního Poodří a hlavně – nestydím se přiznat – do kraje, kde jsem strávil dětství a pěkný kus mládí. Tedy na Blanensko, Boskovicko, do okolí Moravského krasu, do míst, kde jsem koštoval nezralé třešně, a kromě jiného i první pivo z černohorského pivovaru.
To mě trvalo, než jsem se dostal na místo, kam jsem měl od začátku namířeno.
Tedy do Černé Hory kousek od Blanska, Boskovic i od Brna, do městečka s jedním z nejstarších pivovarů v Česku a s hotelem Sladovna.
Otcové zakladatelé černohorského pivovaru – ten první žejdlík zde okusili už v roce 1037. A ejhle! Za 13 let už to bude rovná tisícovka. Tak to si teda nesmíme nenchat ujít. Kde? V hotelu Sladovna v Černé Hoře a třeba i v Šenku U prokuristy.
Ten už možná znáte z některého z našich předchozích textů a věřím, že mnozí i z osobní zkušenosti, z pobytu v zařízení, které ač si do loga narovnalo seriózní řádku hvězdiček, zaslouží si ne čtyři, ale rovnou pět a jednu větší než druhou:
První za ubytování 
Druhou za wellness
Třetí za kuchyni
Čtvrtou za produkci akcí společenských, kongresových a kulturních
Pátou za profesionalitu a lidskost
Kdybych měl pověst arbitra kvality turistických služeb, kdybych měl odvahu se pasovat do role arbiter eleganciarum po vzoru stoika Gaia Petronia, přidal bych ještě jednu za profesionalitu, lidskost a skutečnou eleganci, s jakou hotel a všechny služby vede jeho ředitel Aleš Hauzar.
Můžete nám věřit, můžete dokonce pochybovat, zda je naše posouzení služeb hotelu Sladovna v Černé Hoře u Brna objektivní. Ona objektivita je vždycky poněkud ošemetná. Ale radost a spokojenost, kterou prožíváme vždycky, když do Sladovny přijedeme, a pohoda, která se jako další host usadí u stolu, kde si s ředitelem Hauzarem povídáme jsou nefalšované a opravdové.
Můžete věřit, můžete pochybovat. Ale nejlepší si bude, pokusíte-li se přesvědčit se na vlastní oči. Riziko zklamání, které podstoupíte tím, že si Sladovnu zvolíte jako víkendový cíl, je minimální. I kdyby celý pátek, sobotu a neděli lilo jako z konve a vítr česal listí ze stromů celého Moravského krasu.
Hotel Sladovna****
nám. U Pivovaru 3
679 21 Černá Hora
Recepce – individuální reservace a balíčky
provoz recepce 0 – 24 hod.
Tel.: +420 539 086 395, +420 731 689 907
recepce@hotelsladovna.cz
Ředitel hotelu
Aleš Hauzar
reditel@hotelsladovna.cz