ŽIŽKŮV ROK 2024 V PŘIBYSLAVI

29. ledna 2024 | | | | |

S fantazií podepřenou školními znalostmi a možná i vlastním soukromým zájmem si můžeme představovat, jaké emoce vládly v ležení husitů 11. října před rovnými šesti sty lety v Šenfeldu – někdy také Šumfeldu…

S fantazií podepřenou školními znalostmi a možná i vlastním soukromým zájmem si můžeme představovat, jaké emoce vládly v ležení husitů 11. října před rovnými šesti sty lety v Šenfeldu – někdy také Šumfeldu kousek nad Přibyslaví, když zde, uprostřed válečného ležení udílel poslední rady svým „dětem“ Jan Žižka z Trocnova. Prakticky slepý vojevůdce, historicky složitá osobnost, zemřel u Přibyslavi v roce 1424 ve věku na svou dobu nezvykle vysokém (datum jeho narození není přesně známé) šesti a půl desítky let.

Šest století nebylo na Jana Žižku z Trocnova zapomenuto – byl chválen, vysoce hodnocen, by národním hrdinou, ale byl i proklínán a označován za lapku, vraha a zloducha… Inu, jak už se výjimečným osobnostem stává.

Ale ať už tomu kdykoliv bylo jakkoliv, dnes, v dobách moderních a věřme, že moudrých, umíme najít celou řadu smysluplných důvodů, jak a kde si Jana Žižku z Trocnova po šesti stoletích připomenout. Vzpomínkové akce se připravují na mnoha místech a je tedy vcelku jasné, že město Přibyslav se jako místo, kde bylo s Žižkou možné naposledy mluvit, nenechá ani v nejmenším odsunout na okraj zájmu.

Kde jinde by bylo možné získat věrohodné a ucelené informace o všech aktivitách, které jsou v této souvislosti připravovány, než v Turistickém informačním centru a pak především na Přibyslavské radnici, v kanceláři starosty města Martina Kamaráda:

Pane starosto, skutečnost, že Jan Žižka z Trocnova právě u vás, tedy jen kousek od Přibyslavi skončil svoji dramatickou životní dráhu je sice zmiňovaná v učebnicích dějepisu, ale stále zůstává trochu ve stínu slavných bitev a kontroverzních chápání této významné historické osobnosti. To vám ale nijak nepřekáží při přípravách vzpomínkových akcí na onu událost před šesti sty lety. Pozvěme společně naše čtenáře a české, moravské i slezské turisty do Přibyslavi – a třeba nejen za Janem Žižkou.

Smrt Jana Žižky u Přibyslavi je událost zaznamenaná v oficiálních dobových dokumentech, je skutečnou historickou událostí s mnoha náboženskými, mocenskými a filozofickými dopady. I když potom husité Přibyslav vypálili a vyplenili, máme celou řadů důvodů se jí chopit s odpovídající důstojností a na pozadí historických událostí si připomenout osobnost, která i po smrti prožila několik různých životů – jinak jej hodnotilo národní obrození, jinak církev, jinak byl viděn v intelektuálních sférách. Na radnici jsme našli myslím skvělý způsob, jak si vše připomenout nejen jednou „oslavou“ ale hned deseti aktivitami. Z nichž každá bude určena poněkud jinému publiku. Navíc vedeme debaty i s jinými městy, s Československou církví husitskou, s krajem, a protože Žižku vnímáme víc realisticky než kdysi, nesnažíme se soustředit „střed“ oslav k říjnovému datu, ale rozložili jsme je do celého roku. Nejen kvůli tomu, že chceme oslovit zájmově pestré publikum, ale neradi bychom tříštily zájem o podobné aktivity v Praze, Táboře a na asi i na dalších místech.

Tak prosím, pane starosto, krok za krokem – ve kterém měsíci jaká akce a pro koho?

V lednu vyšlo další vydání Přibyslavského čtvrtletníku, už jej vydáváme řadu let. Jeho obsah je zaměřen na kulturu, přírodu a historii ve městě samém a na celém Přibyslavsku. Tentokrát se věnuje speciálně právě Janu Žižkovi v mnoha souvislostech dobových i moderních, současných. K dispozici je v našem Turistickém informačním centru.

V únoru připravujeme přednášku pana Petra Čorneje, známého historika a znalce doby husitské, a tudíž i osobnosti Jana Žižky z Trocnova. Bude se jednat o přiměřeně odbornou akci.

Smrt Jana Žižky ve výtvarném pojetí Josefa Mánesa

Březen bude věnován vyhodnocení a ocenění prací výtvarné soutěže, jejímž cílem je přiblížit osobnost Žižky dětem.

V dubnu pak mohou turisté přijet i na vernisáž výstavy věnované Janu Žižkovi a jeho chápání a interpretacím v různých obdobích. Výstava bude k vidění v našem Městském muzeu.

S příchodem jara, v květnu proběhne podle našeho názoru jedna z docela unikátních akcí – Štafetový běh z Trocnova do Přibyslavi. Cíl běhu bude symbolicky na startu našeho tradičního Přibyslavského půlmaratonu. Štafetový běh o délce přibližně 170 kilometrů je určen amatérským týmům. Předpokládáme, že jich bude jen několik, ale samozřejmě mohou se přihlásit i účastníci z jiných regionů Česka. Cílem je propojit město Borovany, jehož součástí je i archeoskanzen Trocnov, kde se Jan Žižka měl narodit a kde sídlil na svém zemanství s Přibyslaví. Počítáme s tím, že k překonání celé trasy bude třeba 16 až 17 hodin. V tuto chvíli máme náš přibyslavský tým a samozřejmě budeme dávat i výzvu veřejnosti. Rádi bychom na startu viděli týmy nejen od nás, ale i z Jižních Čech, z Borovan. Na trase bude i občerstvení pro běžce, pojedou i doprovodná vozidla a technický a zdravotním zajištěním… Každý z členů týmů poběží nejméně jeden úsek – podle toho, na co si troufne a také podle počtu členů v týmu – myslím, že ideální počet je mezi deseti a sedmnácti. Věříme, že by se z dálkového štafetového běhu mohla stát tradice – není třeba celou trasu proběhnout, mohla by se stát i trasou pěší s mnoha zastávkami a být jakousi novou turistickou atrakcí – ať už z Borovan do Přibyslavi nebo z Přibyslavi do Borovan – na kole i pěšky. Samotný běh z Borovan do Přibyslavi není závodem na čas. Je míněn jako sportovně společenská a veskrze přátelská akce.

No a následná Přibyslavký půlmaraton, to už bude regulérní závod, kde návštěvníci mohou být jak při slavnostním startu, mohou povzbuzovat, fandit, a nakonec i oslavovat vítěze.

Zdá se, pane starosto, že jakkoliv se necítím na to dát dohromady redakční tým a sám se rozběhnout na některém z úseků, pokusím se iniciovat aktivitu mých moravských přátel, a přitom bychom rádi z celé akce pořídili materiál na několik dalších reportáží. Ostatně podobně, jako z dalších pořadů, které připravujete. Na co tedy ještě můžeme těšit?

Hodně pěknou akci chystáme na 14. června 2024 – bude to premiéra pořadu „Mír tomuto domu“, který připravuje Tomáš Jajtner, profesor na vysoké škole v Českých Budějovicích a dlouhodobě se zabývá nejen středověkou hudbou. Připravil z hudebních materiálů 13. a 14. století a z husitských nápěvů aranže pro žesťový kvintet, připravil i texty. Bude to mimořádně zajímavá a atraktivní premiéra – u nás v Přibyslavi a předpokládáme, že bude následovat nemálo repríz – nabízíme je i parterům v místech, kde se bude Žižkovo výročí připomínat. Budeme zvát i vzácné hosty a věřím, že se podaří její provedení spojit i s otevřením našeho kulturního domu – teď je ještě v rekonstrukci.

Pak přijde přelom července a srpna – to bude ve znamení filmů o Janu Žižkovi v našem letním kině. Měly by se promítat všechny filmy, které jsou s ním spojeny – od nejstarších až po ten úplně nejnovější.

Vrchol všech připomínek, oslav a akcí proběhne v srpnu.

Na 17. srpne 2024 skutečně a z celého srdce zvu návštěvníky z celé republiky a přilehlých regionů na Středověký den s jarmarkem a trhy na náměstí, slavnostním průvodem a samozřejmě i s husitským táborem a ukázkami husitských strategií a bitevních taktik. Bude to akce hodně košatá a pestrá a vynasnažíme se, aby vzbudila zájem doslova napříč republikou.

Doporučujeme přitom i návštěvu Žižkovy mohyly na Žižkově Poli. Věřím, že naše pozvání přijmou i představitelé státu, včetně snad i pana prezidenta. Máme sice příslib, ale věříme, že pracovní program pana prezidenta dovolí jej u nás přivítat stejně důstojně, jako tomu bylo v roce 1994, kdy u nás by prezident Havel. Ale k tomuto tématu se ještě vrátíme.

O prvním zářijovém víkendu by si pak zájemci o historii a nesmí nechat ujít přednášku „Ze starých letopisů“ připravenou panem Mackem a s krásným hudebním doprovodem.

Poslední akcí spojenou s tímto výročím bude letos „Žižkovo kolečko“ pochod městem a okolím, po významných místech, na který zveme junáky a skauty z mnoha míst Česka. Termín je stanoven na 5. října 2024.

Myslím, že se nám podařilo vytvořit scénář vzpomínkových akcí pro opravdu širokou veřejnost, pro lidi se zájmem o historii, kulturu, starou hudbu, a nakonec i o vojenské dějiny. Vše ale s odpovídající důstojností, sebevědomím a seriózním pohledem na události, jejichž interpretace v různých dobách byla různá.

V celku by se dalo říct, že máme docela pěkně nakročeno k tomu, abychom o sobě dali důstojně vědět a uměli inspirovat české turisty k tomu, aby u nás strávili ne jeden, ale několik víkendů a objevili všechny zajímavosti a krásy města a okolí.

Vážený pane starosto. Děkujeme za poměrně vyčerpávající a atraktivně popsaný program a už dnes rádi a vážně můžeme slíbit, že se do Přibyslavi budeme rádi vracet. Ono je opravdu proč.

 

Turistickém a informačním centru v Městském muzeu na Bechyňově náměstí č. 45, popřípadě telefonicky na čísle: +420 569 484 257, 739 447 986, nebo e-mailem: ic@pribyslav.cz,

www.kzmpribyslav.cz