KRAJINA BŘIDLICE národní geopark je regionem, který bychom bez bázně mohli označit jako skokana na žebříčku turistického zájmu. Přitom na startovní čáře, v roce 2019 byl budoucí národní geopark zapsaným spolkem rozhodnutým představit svoje území a ojedinělé montánní, ale i další památky a atraktivity prostřednictvím na první pohled neatraktivního kamene. O čtyři roky později už získal statut národního geoparku Avšak přešlo jen pár jar a KRAJINA BŘIDLICE se dokázala vyšvihnout do světel ramp a zaujmout pozici, kterou by na každém festivalu filmů, hudby nebo divadel ocenili promenádou na červeném koberci.
A to není jen tak. Úspěchy se nedostavují samy od sebe, úspěch se musí tvrdě odpracovat a všichni víme, že od jisté chvíle na cestě k nejvyšším metám je třeba pomyslnou káru tlačit bez zaváhání a odpočinku.
KRAJINA BŘIDLICE – to je pořádný kousek Moravskoslezského kraje
Však také tým KRAJINY BŘIDLICE to jasně a často i veřejně dokazuje. Není v Česku a nejbližším okolí veletrhu, kde by se nedokázali představit kultivovaně, klidně, ale naprosto nepřehlédnutelně. A nabídku mají už tak pestrou a širokou, že je třeba její prezentaci rozdělit do nejméně tří okruhů.
Dnes vám nabídneme pohled na KRAJINU BŘIDLICE z ptačí perspektivy a přidáme kolekci technických památek, které uměly a umí zdobit krajinu růžicemi obrovských lopatek nebo vodních kol roztáčejících zařízení, bez kterých by naši předkové neupekli ani malý bochníček.
VZHŮRU NA ROZHEDNY A VYHLÍDKY
Devět středně a více vysokých staveb zdobí kopce a návrší Krajiny břidlice. Staveb, ať už jsou jejich konstrukce dřevěné ocelové nebo dokonce betonové, vždy citlivě doplňují své okolí – někde s respektem k přírod a řemeslné tradici, jinde s využitím událostí a dějů skutečně historických nebo relativně nedávných.
Nebylo by moudré popisovat jednu rozhlednu po druhé a stejně tak i další vyhlídky úplně přírodní nebo alespoň s vhodným přístřeškem. Tak je tomu například n Švédské skále, Hraběnčině vyhlídce nebo U Šprichutových děr. Posledně jmenovaná vyhlídka stojí za mimořádnou pozornost – abyste dosáhli kýženého výhledu z 565 metrů nad mořem a potěšili se panoramaty Hostýnských vrchů nebo Moravské brány, musíte vyhledat a dojet do obce Podhoří a pak šlapat a šlapat jeden a půl kilásku stále vzhůru. Odměnou vám budiž nejen pohled, který jen tak nenajdete, ale i zdravě bolavé nohy a únava, kterou lze označit za luxusně příjemnou.
Ze všech devíti rozhleden doporučíme alespoň dvě – proč právě HALAŠKU a ŠIBENICI, přičtěte prosím na vrub našich osobních pocitů. Jinými slovy – i těch dalších sedm stojí za pozornost a návštěvu.
ROZHLEDNA HALAŠKA – ač z oceli, přece jen křehce působící třicet metrů vysoká stavba stojí na Kopřivné jen necelé tři kilometry od sídla Krajiny břidlice Budišova nad Budišovkou od roku 2021. Mezi pilíři ve i z venku viditelné schodiště, takže v podstatě máte možnost krok za krokem pozorovat, jak doslova rozkvétají rozhledy na Skoro celé Jeseníky, obdivovat můžete Praděd, Beskydy se vám otevřou jako plastická mapa a kdesi mezi zelenými plochami na vás modrooce zamrká hladina Kružberka. Ovšem – 144 schodů, to není tak úplně málo. Ale jedno byste měli vyzkoušet. Dojděte pod rozhlednu k večeru, vyšplhejte až pod skleněnou střechu vyhlídkové plošiny, počkejte až se úplně setmí a zvedněte oči k temnému nebi, které se postupně rozzáří miliony zářivých hvězd. A co takhle stativ, otevřít závěrku a počkat, zda vám hvězdná obloha na fotografii vykrouží úchvatný důkaz, že Země se točí. Z toho by se vám zatočila i hlava.
A to, že v Budišově nad Budišovkou je Muzeum břidlice, je víc než dobrým bonusem.
ROZHLEDNA ŠIBENICE – když přijdete k patě necelých 13 metrů vysoké stavbě, která připomíná spíš betonový bunkr, nebudete si jisti, zda jde opravdu o rozhlednu. Je to skutečně tak. Nejen zvenku – i zevnitř je tvarová vazba na vojenská betonová hraniční opevnění zřejmé. Uvnitř je stálá expozice věnující se právě tomuto tématu. Okolí rozhledny je na tom podobně. Pro děti je zde připraveno dokonce malé vojenské cvičiště. Nejen vášnivci pro vojenskou historii ocení návštěvu nedalekého pěchotního srubu U trigonometru v Milostovicích.
Samozřejmě, že kdo bude chtít, u každé rozhledny a vyhlídky v dosahu kratší nebo delší procházky může najít nejednu atrakci – většinou nějak spojených s břidlicí, s horninou, jejíž půvaby je třeba umět vidět a najít.
Zde jsou všechny. Račte si vybrat:
ROZHLEDNY
VELKÝ ROUDNÝ
VESELSKÁ ROZHLEDNA
PODHOŘ – OLŠOVÁ
ROZHLEDNA HALAŠKA
VYHLÍDKOVÁ VĚŽ VIKŠTEJN
TĚCHANOVICKÁ VYHLÍDKA
BEZRUČOVA VYHLÍDKA
ROZHLEDNA ŠANCE
ROZHLEDNA ŠIBENICE
VYHLÍDKY
HRABĚNČIMNA VYHLÍDKA
ŠVÉDSKAÁ SKÁLA
VYHLÍDKA U ŠPIRUTOVÝCH DĚR
MLÝNY S VODNÍMI KOY I VĚTRNÝMI LOPATKAMI
„Nemelem nemelem, sebrala nám voda mlejn…“ zpívá se ve kterési lidové písni. A nemele se ani v několika vodních nebo větrných mlýnech stojících na území národního geoparku Krajina břidlice. Nemele, se, ale stojí, některé už po staletí, jsou opraveny, většinou i se zbytky nebo celými kolekcemi vnitřního technického vybavení A v Některých najdete nejen přívětivé majitele a průvodce, ale i nezvykle klidný a romantický nocleh – třeba s „hudebním“ doprovodem šumícího náhonu.
Na turisty je zřejmě nejlépe připraveným vodním mlýnem WESSELSKY. Stojí v Odrách už nejméně od roku 1571 a mlelo se zde ještě v roce 1946 nebo sedm. Uvnitř je dochované kompletní mlýnské soustrojí i s mlecími kameny, k prohlídce jsou i související hospodářské budovy. A je libo nocleh?
Prosím, jste vítáni.
Vyberte si, zda by se vám zdály krásné sny v apartmánu Sýpky, nebo v Nadsklepí či snad raději v Modré kuchyni nebo v Tajemné skříni?
Je těžké popsat, co všechno mlýn Wesselsky nabízí dnes a čeho se ještě dočkáme. Na jeho rekonstrukci se stále pracuje. Opravdu dopodrobna můžete ten obrovský kus práce posoudit až na místě. Je to zkrátka unikát. Nakonec – docela dobrou představu si můžete udělat při virtuální návštěvě na www.vodnimlyn.cz
Druhým krásně dochovaným a přístupným vodním mlýnem je ten DAVIDŮV v Kružberku na řece Moravici. V historických foliantech byste jej našli pojmenovaný jako OBITZŮV, Starotěchanovský nebo Tschimerův. Podle toho, jak se střídali majitelé. Od roku 1640, kdy se o něm píše poprvé, se hodně změnilo. Už se nemele, ale můžete se ve mlýně ubytovat a užívat si odpočinku pasivního i aktivního a hlavně „břidličného“.
Areál mlýna je víc než příklad dobré péče a využití unikátní technické památky. Je to realita současné doby v kulisách ošetřeného technického a strojního zařízení doplněná o atmosféru rustikálního vybavení restaurace i pokojů, o klidná zákooutí u bazénu i u přírodního rybníčku a kdo by chtěl pokoušet „Petrův zdar“, může k vodě s rybářským prutem. O výletech do okolí ani nemluvě. Kam? To si najdete a vyberete sami, až přijedete.
Vždyť jste v Krajině břidlice. A klidně se vydejte na cesty za dalšími, i když ne úplně přístupnými mlýny na vodě nebo na místech, kde přiměřeně dobře fouká.
MLÝNY VODNÍ
VODNÍ MLÝN WESSELSKY
DAVIDŮ MLÝN
MLÝN LESKOVEC
SMILOVSKÝ MLÝN
MORAVSKÉ HOLANDSKO – tak se kdysi říkalo rozlehlé oblasti, která je dnes součástí Krajiny břidlice. Nebylo to kvůli tulipánům. Bylo to kvůli větrným mlýnům, se kterými se zde nebojovalo. Byly využívány k činnosti tak důležité, jako je mletí pšenice a žita. Víte, že první „větřák“ je v historických análech zaznamenán už roku 1440? Ten už samozřejmě dávno odnesl čas. Ty, které dodnes stojí a zdobí krajinu vysoko čnějícími lopatkami, vznikly většinou v 18. století – to se jich zde postavilo nejvíce. O všechny je dnes dobře postaráno a jsou přístupné turistické veřejnosti. Ač v soukromém vlastnictví, po dohodě je můžete navštívit, prohlédnout si mistrovskou práci tesařů, krajánků a mechaniků, kteří dokázali skloubit jednotlivé díly tak dokonale, že je rozpohyboval i mírný větřík.
Měl-li bych vybrat alespoň jeden, dva jako inspirativní vzorky, pak by to byl MLÝN V PARTUTOVICÍCH – MARŠÁLKŮV. Jeho konstrukce je tzv. německého typu a o jeho stáří hovoří i letopočet zaznamenaný na jednom z trámů – 1783 – ale zřejmě je to pozůstatek předchozí mlýnské konstrukce. Sám mlýn působí jako malý dřevěný zázrak. Majitelé vám po domluvě rádi ukáží vše, co se uvnitř skrývá a nemusíte se bát ptát se, jak co vlastně fungovalo. Vše je opraveno a uvedeno do stavu, že by stačilo natočit lopatky „do větru“ a roztočit všechna kola, soukolí a mlýnské kameny.
LOPATKY MLÝNA V CHOLTICÍCH se točily a rozhýbávaly celé vnitřní ustrojení ještě v roce 1945. Dnes je chráněnou památkou a v interiéru skrývá mimořádně zajímavou expozici dobových potřeb, a hlavně sekernického nářadí. Tedy nástrojů a pomůcek, které byly pro stavbu a péči o složité dřevěné převody pohybu a síly nezbytné. Po dohodě s majitelem můžete vidět všechno, co se skrývá za dřevěnými „zdmi“.
Jedna pozoruhodnost na konec – není to mlýn, ale bez větru by to nemělo smysl. Větrné čerpadlo na vodu. (Někomu připomene některé scény z amerických filmů o pionýrském dobývání Západu). To Radíkovské bylo postaveno v roce 1923 a nepřetržitě funguje dodnes jako jediné v Česku. Větrná růžice má třicet lopatek a větrné „kormidlo“. Díky němuž se umí držet stále ve správném protivětru. Mimochodem – o větrné kolo firmy Kunz z Hranic byl zájem po celém světě. Ono to vlastně není kolo. Je to větrná turbína. Vlastně historický předchůdce dnešních turbín pohánějících moderní turbínové motory.
MLÝNY VĚTRNÉ
PARTUTOVICE
CHOLTICE
NOVÉ DVORY
SPÁLOV
MĚSTO LIBAVÁ
RADÍKOV
HLAVNICE
No, kdybyste měli problém, který mlýn, kterou rozhlednu si vybrat k návštěvě, máme dobrou radu postavenou na vlastní zkušenosti.
Chcete-li poznat Krajinu břidlice ze všech stran a se všemi atraktivitami, musíte se do národního parku dnes už dobře známého jména vydat nejméně pětkrát a vždycky nejméně na celý víkend.
Pak se rádi přidáte k nám a společně poděkujeme úžasnému kusu práce, kterou tým Krajiny břidlice za těch pár let udělal té spoustě nápadů, které umí nejen vymyslet, ale i zprodukovat a hlavně zrealizovat.
