BŘIDLICE, BŘIDLICE A JEŠTĚ JEDNOU BŘIDLICE

24. března 2024 | | | | | | |

Kdy poprvé zvedl náš praprapředek Australophitecus ze země tu divnou tvrdou věc? Kdy se mu podařilo ji použít a k čemu? Aby rozbil sousedovi hlavu? Nebo kost ulovené zvěře? Podle vědců…

Kdy poprvé zvedl náš praprapředek Australophitecus ze země tu divnou tvrdou věc? Kdy se mu podařilo ji použít a k čemu? Aby rozbil sousedovi hlavu? Nebo kost ulovené zvěře? Podle vědců to mohlo být – z hlediska dlouhověkosti naší modré kuličky – onehdy. Před nějakými 15 miliony let.

Od té doby hrál kámen v lidské pospolitosti roli stále významnější a sofistikovanější. Člověk začal kamení dělit na užitečné, obtížné, potřebné, upotřebitelné, dokonce hořlavé, a nakonec přidal i drahé.

Některé kameny sbíral na povrchu, některé se naučil dobývat i z podzemí.

To už ale byl středověk.

Někdy tenkrát, suď Bůh kdy, nějaký moudrý člověk objevil několik zajímavých vlastností u antracitově černého kamene, který se dal poměrně snadno lámat, a dokonce štípat na tenké, a ještě tenčí desky. Ale co s nimi?

Ovšem. To už přece víme. Co nevíme je, kdy a kdo kámen pojmenoval „BŘIDLICE“.

Není důležité dlouze popisovat, jak a kde se břidlice používala. Snad bych jen zdůraznil, že svého času hrála důležitou roli kromě jiného i ve vzdělávacím systému. Na školních psacích tabulkách trápili svoje neohebné prstíky s písátkem nejedna budoucí slavná žena nejeden budoucí slavný muž.

Víte, že i dnes jsou břidlicové tabulky k mání? Nebo že si nějakou můžete zkusit vyrobit sami? Že můžete na vlastní kůži vyzkoušet pocity, které prožívali muži kutající a dobývající břidlici z podzemí? Že vám může být dopřáno poznat, co že to ta břidlice je za tak úžasný materiál?

To všechno, a ještě mnohem víc můžete poznat, zažít a vstřebat v Národním geoparku Krajina břidlice. 

Určitě je na světě řada míst, kde se břidlice těžila a ještě těží. Ale jen jedno je tak úžasné, že stojí za naši i vaši pozornost. A nejen kvůli samotné břidlici.

 

Hlavně kvůli lidem, kteří před pár lety přišli s tím nádherným nápadem vytvořit se starých opuštěných břidličných dolů, z míst, kde se jen tak zbůhdarma povalují tuny kamení, na kterém svoje životy prožily stovky generací.

 

Nevelká parta se dala do práce a ejhle – dnes už Národní geopark Krajina břidlice je na světě, jsou zpřístupněny podzemní prostory, vzniklo Muzeum břidlice, Imaginárium břidlice, byly vytyčeny naučné stezky – samo, že o břidlici a znovu se oživuje tradice práce s břidličnou šifrou.  Geopark Krajina břidlice je rozlehlý a je tedy dobré jej popisovat krok za krokem. A také není dobré si myslet, že jej poznáte, pojmete – a nebojím se to použít znovu – i pochopíte.
Možná bych i sám měl dodnes trochu zjednodušený pohled na Krajinu břidlice i na kámen sám. Ale bylo mi dopřáno stát sice nepravidelně, ale opakovaně „za katedrou“ Vysoké školy báňské – TU Ostrava a debatovat nejen se studenty na témata geovědního montánního turizmu, ale i s profesorem Ing. Marianem Marschalkem Ph.D. a pedagogem Ing. Dominikem Niemciem, Ph.D. o mnohém, co se týče toho, po čem vlastně chodíme, co je naší sympaticky pevnou „palubou“. O tom, že žádný kámen není jen kus mrtvé hmoty. Že kámen, hornina, a tudíž i břidlice je materiál plný příběhů, které se v ní ukládaly po miliony let.

 

Samozřejmě svoji roli sehrálo a stále sehrávají i pravidelná setkání s lidmi z Krajiny břidlice na veletrzích cestovního ruchu – na ITEP v Plzni, na Regiontouru, na Černé louce při ostravském veletrhu DOVOLENÁ, a nakonec i na pražském Holiday World.

Národní park Krajina břidlice byl opět součástí velké expozice Moravskoslezského kraje: Přímo v areálu PVA v Letňanech jste se mohli seznámit s „lidmi od břidlice“ i s břidlicí samotnou a dozvědět se, kolik vás toho čeká v Břidličné, Budišově nad Budišovkou, ve Svobodných Heřmanicích a na mnoha dalších místech.

Mohli jste se dozvědět, kdy je nejlépe přijet k prohlídce Flascharova dolu, kdy do Raabovy štoly a jak si zorganizovat cestu třeba od rozhledny Halaška na desítky míst, která jsou součástí geoparku. 

Pokud jste na žádném z uvedených veletrhů nebyli a nabídky Národního geoparku Krajina břidlice vás zaujaly, nechte se inspirovat alespoň několika zajímavými fotografiemi ze zajímavých míst tohoto moravskoslezského regionu.

Těm trpělivějším pak slibujeme, že všem, ještě, než oschnou všechny lesní a polní cesty mezi Oderskými vrchy, Jeseníkem a Moravskou bránou, přineseme podrobnější a co nejzajímavější popis tří rozlehlých částí geoparku tak, aby se vám pobyt v každém z nich vešel do jednoho prodlouženého víkendu.

Tak na shledanou v Krajině břidlice.

www.krajinabridlice.cz

www.mstourism.cz

www.technotrasa.cz