Jídlo lze považovat za nedílnou součást našeho života a říká se „Láska prochází žaludkem.“ Pojem „Moravskoslezská kuchyně“ není až tak známý a moc se nepoužívá, ale proč? Mluvíme zde spíše o slezské kuchyni, která se podobá kuchyni našich západoslovanských sousedů – Němců, Poláků a Slováků. Z menší části do našeho kraje zasahuje i moravská kuchyně, ve které se objevují prvky slovenské a maďarské kuchyně.
Autorka textu – Karolína Višňovská, studentka VŠB-TU Ostrava, připraveno v rámci studia oboru „Geovědní a montánní turiszmus“
Náš úžasný kraj lze rozdělit do několika regionů, přesněji jich je šest, a každý region má svou unikátní regionálních kuchyni. Z tohoto důvodu nemůžeme zavést výše uvedený jednotný pojem „Moravskoslezská kuchyně“. Výše zmíněné regiony jsou Jeseníky, Opavské Slezsko, Ostravsko, Poodří – Moravské Kravařsko, Beskydy a Těšínské Slezsko. Tyto regiony zároveň vytváří jednotlivé regionální kuchyně a dohromady tvoří tu pravou regionální a neuvěřitelně půvabnou chuť – nebo chcete-li, „šmak“ našeho kraje.
Není sand oblíbenější a známější dobroty nad valašské frgály
Pět ze šesti jmenovaných regionů, kromě Ostravska, spadají pod Asociaci regionálních značek, z.s. – originální produkt. Jedná se o spolek, vzniklý v roce 2004, který sdružuje regiony v České republice, požívající právo na užívání regionální značky. Pod každou regionální značkou jsou certifikované výrobky, služby nebo zážitky typické pro daný region.
Nejprve si přiblížíme Jesenický region. Jedná se o prostor ozdobený a doslova vyšperkovaný zelenými loukami a rozlehlými pastvinami, na které tu tam nejvyšší mistr estetiky – tedy příroda – zkušeně a trochu rozverně pohodil lesíky, aleje i lesy docela hluboké. To všechno na neméně půvabném a nebojím se napsat i rozverně vlnitém až hornatém reliéfu. Díky nadmořské výšce ani usilovná práce na polích nepřinášela závratné výnosy. V minulosti byli zdejší obyvatelé spíše chudší, ale párkrát do roka si uměli na jídle sympaticky přilepšit. Proto není divu, že se zde preferují pokrmy složené z brambor, hub, lesních plodů a ze zelí. Na jídelníčku zdejších restaurací a hospůdek nesmí chybět jehněčí a hovězí maso, ale také zvěřina.
Co se týče specialit, vždy se odráží od zkušeností a umění tradičních podniků. Pekařství a cukrářství Vašíček peče od roku 1991. Preferují tradiční výrobu kváskového chleba, pečou také jemné, vícezrnné a trvanlivé pečivo, ale také cukrovinky. Včelařský provoz Richarda Milerského se stará o více než 300 včelstev v jesenické krajině. Nabízejí kvalitní květový med, pocházející z květů pampelišky, třesně ptačí nebo hlohu. Květový med obsahuje více sacharidů než lesní med. Mimo kvalitní med, nabízí také medovinu. Bairnsfather Family Distillery s. r. o. vyrábí likéry od roku 1992. Používají nejčistší líh, pramenitou podzemní „živou vodu“ dle teorie Vincenze Priessnitze: největším zázrakem je neupravená horská pramenitá voda a tamní byliny.
Netřeba dlouho odolávat – přijeďte na festival „Chuť Jeseníků“, který se koná pod Pradědem.
Dalším regionem je Opavské Slezsko. Zde je to poněkud komplikovanější, protože sem historicky dosáhly vlivy a recepisy české, polské, ale i německé kuchyně. A navíc zde platí ještě další rozdělení a to na tzv. „Prajzkou“ (Hlučínsko) a „Císařskou“ kuchyni. V tomto prostoru najdete úrodná pole zdobená modrými stuhami řek. Lidé jsou zde velice pracovití a jsou inspirováni historií a řemeslnými tradicemi. Je to region, kde nalezneme pestrost v podobě různých nářečí a kulturních zvyklostí. V gastronomii mistrně využívají místní suroviny jako ovoce a nezvykle často ořechy, zelenina – neméně často preferují zelí, mák a z masa především zvěřinu.
Ze specialit tohoto regionu stojí zmínit Pštrosí Vršek Pavla Wiedera. Jedná se o farmu na chov pštrosů, která funguje přes více než 20 let. Nabízí kvalitní pštrosí maso a pštrosí vejce. ZP Otice, a.s. vyrábí a prodávají kysané zelí od roku 1886. Prodávají Otické kysané zelí bílé, Otické kysané zelí červené a do lahviček se stáčí i čistě přírodní neupravená šťáva z Otického kysaného zelí. Vitamínová bomba, jakou si lze jen těžko představit, pokud ji sami neokusíte! Další specialitou jsou Hlučínské koláče. Od jiných koláčů se liší svou velikostí, jsou větší. V minulosti se do koláčů přidávalo husí sádlo. Dále lze zmínit tradiční pivovar Avar v Hlučíně založen roku 1526. Továrna Opavia v Opavě založená roku 1840, která vyrábí různě velké oplatky a sušenky.
Nechejte se pozvat na Týden slezské kuchyně, Svatomartinské slavnosti v Opavě nebo Opavský vinný trh.
Ostravsko nemá svou tradiční kuchyni, kterou by se chlubilo. Jedná se o místo, kde největší roli hrál průmysl. Takže podmínky pro kvalitní a tradiční produkty nejsou moc optimální. Jednalo se spíše o jídlo pro horníky a pracovníky v průmyslu.
Ze specialit stojí zmínit hornickou svačinku, je složená z chleba, grilované klobásy, játrové paštiky, jelita a slaniny, doplněná o hornickou kořalku „Kumpeltod“. Jako další je Havířský řízek, jedná se o krajíc chleba pomazaný máslem nebo sádlem a posypaný nakrájenou cibulí. Na druhou stranu se může Ostravsko chlubit tradičním Ostravským pivovarem, který byl založen roku 1897. Vyrábí se zde různá piva s různým obsahem alkoholu – Ostravar 12°, Ostravar 11°, Ostravar originál, Mustang a Černá Barbora.
Z gastronomických festivalů stojí zmínit Pivní slavnosti, Burger Street Festival nebo Garden Food Festival.
Poodří – Moravské Kravařsko je region, kde se nachází moravské, německé a židovské etnikum. Pastviny se střídají s loukami a mezi nimi se v rybničních hladinách jako v zrcadlech zhlíží slunce nebo měsíc. Je tedy zřejmé, že zde je upřednostňováno kvalitní a zdravé hovězí maso a sladkovodní ryby.
Kolem řeky Odry se nachází celkem čtvrt stovky rybníků. Rybářství DENAS spol. s r.o, které se zabývá chovem, prodejem, vývozem a dovozem ryb (kapr, amur, tolstolobik) právě ze zmíněných rybníků. ABELLES apis s.r.o. je firma zabývající se produkcí druhových medů a výrobou medových vín od roku 2012. Jejich medovina kvasí při nízkých teplotách zhruba 8 měsíců. Další specialitou jsou Příborské šifle Luboše Gilara. Jedná se o medové pečivo, tedy perník, pečené podle tradičního receptu. Má obdélníkový tvar a je středně tuhý.
Stojí za to přijet na některý z gastronomických festivalů: Bezděkovský Levandulový festival nebo Ovčácký den Olomouckého kraje.
Beskydy – to jsou docela vysoké kopce a dlouhé hřbety. A pastviny! Je to prostor, enkláva, kde dodnes nádherně funguje soužití člověka se zdejší přírodou. Lidové tradice jsou zde drženy ve vážnosti a úctě, stejně jako řemeslo a vztah k práci. Vše je s péčí dobrých hospodářů předáváno z generace na generaci.
Kdo by neznal Štramberské uši, které se vyrábí v domácí pekárně od roku 1989. Pečou se ve Štramberku na připomenutí události vpádu Tatarů na horu Kotouč, kde místním obyvatelům (křesťanům) utínali uši a dávali je do pytlů. Z tradičních podniků lze zmínit Beskydský dvorek, vyrábí kvalitní Smrčkový sirup, džemy a pesta z Beskydských bylinek. Cyrilovo pekařství s.r.o. peče od roku 1996 Valašské frgály. Jsou to kynuté koláče větší velikosti s různou náplní a sypané posypkou. Společnost Marlenka vyrábí od roku 2003 kvalitní medové dorty, kuličky, napoleonky a rolády z přírodního medu.
Chcete ochutnat přímo na místě? Chcete poznat, jak skvělé jsou frgály nebo uši? Přijeďte na festoval „Frýdek-Místek plný chutí“ nebo „Pojez fest – Ostravice“.
Těšínské Slezsko spadá do regionálního produktu Górolsko Swoboda. Nachází se na pomezí Česka, Polska a Slovenska. Jedná se o místo s vlastním nářečím, specifickou górolskou kulturou, tradicemi a houževnatými obyvateli.
Specialitou je zde Vařónka od Davida Czyže. Jedná se o domácí tradiční likér. Další specialitou tohoto regionu jsou Prémiové šnečí delikatesy. Jedná se o farmu Karch Snail Farm, která chová a poté zpracovává šneky na různé způsoby, následně produkty dodávají do blízkých restaurací, hotelů, vináren a domácností. Dále jsou to oplatky a trubičky z Klokočova od Alojze Šestáka. Jsou připravované podle „rodinného stříbra“, podle starých, rodinných receptů a výhradně z místních surovin.
Kam jinam na těšínskoslezský gastronomický festival, než do Třince na Třinec gastro show.
Závěrem lze říct, že Moravskoslezský kraj má opravdu hodně co nabídnout. Mísí se zde několik výše zmíněných regionálních kuchyní, a proto je tento kraj opravdu výjimečný v rámci gastronomických specialit.
Mohli bychom si hrát na nějakého televizního „mága“ a popisovat, kolik brambor, jak vařených, kolik mouky, a sádla a hub a špeku a co já vím čeho a kdy „vrazit“ do mísy, hrnce nebo kotlíku… Ale to nemá smysl. Jen zkušenost – tu přidat špetku, tu ubrat, jinde přizamíchat nebo nechat odležet, nakynout, odstát…. to jsou ta kouzla! To je regionální magie, kterou nenahradí ani nejmodernější horkovzdušná, mikrovlnná nebo jakkoliv technologicky vymyšlená udělátka. Ono se to totiž MUSÍ UMĚT!
Zpracovala: Bc. Karolína Višňovská