Jen těžko bychom hledali turistu, návštěvníka Žatce, který by odolal a po prohlídce Chrámu Chmele a Piva, Galerie Sladovna, Chmelařského muzea a dalších zajímavých míst, nevystoupal, nebo se nenechal vyvést na ochoz Chmelového majáku. Jen těžko bychom mohli kohokoliv podezřívat, že se nerozhlédne po města a širokém okolí zajímavé části Dolního Poohří. Kdo by pak nedostal chuť se vypravit někam za městské hradby a poznat víc.
Tož pojďme. Možností je spousta. Proběhněte s námi jeden z možných okruhů, které v průvodcích nenajdete a na kterém si cesty budete muset dobře naplánovat – místy pojedete mimo značené cyklotrasy i mimo turistické stezky. Ale to nevadí.
Směr Libočany, první zastávka – Válečné muzeum.
Vskutku mimořádný zážitek nabízí expozice v opraveném domě, který zakoupil, vlastnoručně a za vlastní peníze opravil a v roce 2017 změnil v unikátní muzeum války pan Martin Chrenko, jak sám o sobě říká – naivní blázen. Ovšem – nikoliv – ani blázen, ani naivní. Obětavý vizionář. Sestupte z Chmelového majáku a v Libočanech jste za pár chvilek – vždyť leží na samém okraji Žatce. Návštěva Válečného muzea v Libočanech se může stát pěší procházkou, při které poznáte další kus města Žatce, a kromě nečekaného zážitku, kdy si budete moct doslova osahat nejeden exponát, vám přivodí chuť se vrátit do Chrámu Chmele a Piva a dopřát si pod Chmelovým orlojem krátké občerstvení.
Vydatné dost na to, abyste třeba dostali chuť osedlat svoje bicykly a vypravit se na ještě jeden z mnoha možných výletů do okolí.
Třeba na prohlídku dvou starých židovských hřbitovů – jeden nedaleko Čeradic a druhý mezi vesnicemi Mory a Široké Třebčice. Oba leží tak říkajíc v plenéru. O to působivěji prožijete chvilku mezi náhrobky, které jako němí svědkové vyprávějí prastaré židovské příběhy. Zejména ten druhý v citlivější mysli může vyvolat představy o lidských osudech už od 15. století. Ať jste věřící nebo nevěřící, seberte cestou kamínek a po starém židovském zvyku jej položte na některý náhrobek.
Kam dál? Vždyť ještě svítí slunce, a noc je zatím dost daleko.
K vodě, tedy k Hornímu a Dolnímu Kněžickému rybníku – na koupání asi nejsou úplně vybaveny, zato vodní ptactvo zde můžete pozorovat a fotografovat dosyta. A pokud se i osvěžíte v čisté rybniční vodě, asi se nestane nic, co by komukoliv vadilo. Snad jen divoké kachny by vám mohly trochu lát.
A do sedel!
Jen chvilka malá a můžete stát u zříceniny kostela sv. Michala u Zlovědic.
Zkuste na dochovaných zbytcích zdiva poznat alespoň některé barokní prvky a postůjte na zelené trávě, která roste v místech, kde kdysi klekávali místní věřící a poslouchali kázání o pomíjivosti života a věčnosti víry. Co si z návštěvy odnesete, záleží jen a jen na vás. Ale jistojistě to bude přinejmenším hodně intenzivní prožitek – inu – vždyť jste na Žatecku, v samém srdci destinace Dolní Poohří.
Že by právě zde proběhla dávná bitva u Vagatisburgu? Dřevěná plastika – Sámo nebo Dagobert?
Abyste večer neměli dojem, že jste mohli stihnout ještě něco, prodlužte si cestu zpět do Žatce zastávkou na rozhledně Rubín stojící nad prastarým hradištěm stejného jména nedaleko Podbořan. Rozhledna na vršku 352 metrů vysokého kopce vám nabídne výhledy do kraje, kde se lidé usídlili už v dobách neolitických, přežili zde dobu bronzovou haštalskou i laténskou a jak ukazují četné archeologické nálezy, i dobu římskou, a dokonce i velkomoravskou. Není pochyb, že zde žili lidé pracovití a moudří, zvládající dokonale formy dobových obchodních praktik. Jak jinak by se až sem dostaly velkomoravské šperky?
Tak to by dnes už stačilo – je třeba urazit ještě necelých 16 kilometrů, než budete moct zasednout ke stolu pod Chmelařským orlojem a vyprávět si, co všechno jste prožili a hlavně plánovat, kam se vypravíte zase ráno. Ale o tom zase příště.
Rezervace prohlídek: info@chchp.cz,
Tel.: +420 725 861 895
