A nejen na dresu! VELENOV – SUCHÝ FESTIVAL malých pivovarů, velkých piv a atraktivní muziky si letos v létě může s hrdostí a pýchou vyvěsit velkou desítku nejen na hlavní pódium. Deset let festivalu není málo. Zejména daří-li se po celou dobu udržet jeho ojedinělý charakter, filozofii, přirozenou inteligenci a vysokou hladinu kulturní úrovně.
Deset let – to je jedna desetina století – nezní to nádherně?
Je nám ctí, že jsme měli možnost být tak trochu – někdy i víc než trochu u všech deseti ročníků. Jak by taky ne, když ten překrásný kousek Drahanské vrchoviny skoro na hranici s Malou Hanou je našim rodným krajem – jakkoliv to dnes mnohým zní trochu čítankově, je to region, kde jsme hráli kuličky, učili se první písmenka, házet kamínky do Suchovského rybníka, později i udičku pytlačku, a proč to nepřiznat, kde jsme se okusili první doušek dětských lásek i první doušek piva – tenkrát z černohorského pivovaru.
Je to snad málo na to, abychom se ke svému kraji a všemu, co se v Suchém, Velenově, Valchově, a nakonec třeba i v Boskovicích děje nehlásili dost hlasitě? Kdepak! A pozor! To jsme ještě zdaleka nepustili do popisu všech míst báječných rozhledů; počínaje hřebenem Holíkova nad Valchovem, přes Za Humny u Velenova, odkud se dnes otevírají výhledy na Boskovice a Boskovický hrad, jaké pomalu sto let nikdo neviděl – donedávna je kryl rozlehlý les, přes dnes už slavný a oblíbený altán Na Číhátkách nad Velenovem až po asi ještě slavnější a oblíbenější Pastýřskou louku na terénní hraně mezi Velenovem a Suchým.
Přesně! Na té louce, která nastavuje svoje hebká travnatá záda všem účinkujícím i hostům festivalu VESUF. Na louce, kde jsme se před pár dny setkali se starostou Velenova Jeníkem Havelkou, jedním z „otců zakladatelů“ VESUFu, kterému jsme položili pár otázek. Otázek vybraných mimo jiné i mezi těmi, které se nám začaly už teď hromadit v redakční poště. Jiné jsme formulovali sami za sebe:
Tož, milý Jene. Rok se s rokem pomalu schází, jaro se překlopí jako nic a … bude další VESUF. Připomeňme si krátce kdy a proč začal VESUF psát svoji historii?
Myšlenka, nápad, uspořádat hodnotnou a přitom příjemnou, řekl bych „terénní“ kulturní akci se před skoro jedenácti lety rodila v přátelských debatách, které, jak říkával pan Werich, jsou plodné… Bylo jsme tři: Jirka Zbožínek, Honza Kočí a moje maličkost. Tři kluci, kteří tak dlouho spřádali plány, až je začali realizovat. Sousedy, tedy obec Suchý jsme si vybrali za partnera; nejen kvůli krásnému rybníku, ale i kvůli suchovským lidem a chatařům – tedy kdysi tak zvaným „lufťákům“. Ti se sem začali sjíždět vlastně už za první republiky. A pochopitelně i kvůli dobrým lidem z celého kraje od Brna až k Olomouci a dál. Myšlenka lokálního festivalu dobré muziky a dobrého piva ve vzájemné kultivované symbióze vykrystalizovala ve formát, kterého se dobře a úspěšně držíme dodnes: podařilo se nám vytvořit po oba festivalové dny atmosféru kvalitních zážitků, dobré nálady, přiměřené konzumace, spíš by se dalo říct neřízených degustací piv z malých pivovarů.
Vesuf objektivem několika ročníků
I když se náš „ideový trust“ postupně rozrostl o skutečné profesionály produkční, hudebně teoretické i organizační, ve svém základu trvá. Uplynulých bezmála deset let trvání festivalu potvrdilo, že jsme se neminuli. Jirka Zbožínek je stále ten obětavý pracant, který chrlí nápady, moje maličkost je jakýmsi garantem dohody mezi obcemi navzájem a obyvateli a Jan Kočí – to je skutečný srdcař. Muž s hlavou na svém místě, se zkušenostmi v mnoha oborech, manažer, a hlavně fanda pro dobré a kvalitní věci. Bylo tedy jen otázkou času, kdy se fandovská produkce přerodí do profesionálního formátu DreamPRO, s.r.o.
Ale dost chvály – ať nás raději dál chválí vystupující i účastníc dalších VESUFů.
Prvních několik ročníků VESUFuse odehrálo na louce nad kempem nad Suchým. Brzy jsme ale pochopili, že je třeba místo vhodnější – technicky i z pohledu ohleduplnosti vůči lidem v kempu. Netrvalo dlouho a pro festival jsme našli nové a naprosto unikátní místo – Pastýřskou louku. Její kouzlo a unikátní lokalizace je mimořádnou přidanou hodnotou celé akce. Zde jsme mohli využít všech získaných zkušeností a také uplatnit získané zdravé sebevědomí. Pustili jsme se do práce na ještě vyšší úrovni. A aniž bych jakkoliv přeceňoval dosavadních devět ročníků – daří se.
VESUF už má profesionálně a jasně vyprofilovaný a vybroušený styl. Dá se říct, že VESUF dnes žije svým vlastním životem s profesionálním manažerským vedením, produkcí, dramaturgií a hudební koncepcí. Bylo by hříchem zde nepřipomenout další dobrou duši festivalu, moderátora a DJ Tomáše Krause s jeho neutuchající energií, půvabně znějícím „chraplákem“, nádherně bezelstnou duší a velkým srdcem.
Moderátor a DJ Tomáš Kraus – na VESUFu v roli skvělého hudebního dramaturga
Co všechno se za takovým výčtem skrývá?
Určitě skutečnost, že VESUF byl, je a zůstane festivalem, který dokáže uspokojit stejně tak náročného a vášnivého posluchače klasického rock´n´rollu, jako obdivovatele folku a trochu i popu – vždy ale v naprosto přesně namíchaném koktejlu kvality a profesionálního vystoupení. Takže pod hlavním pódiem se volně a nekonfliktně několikrát za den vystřídají mladí milovníci tvrdší muziky se střední generací pravých „bigbíťáků“ až po umírněné obdivovatele popu. Přitom všichni mají naprosto volný pohyb po celé Pastýřské louce – pochopitelně ohraničené plotem a pod dohledem profesionálně se chovající bezpečnostní služby. Myslím, že nikdo si nepamatuje, že by zde kdy došlo k nějakému vážnému zádrhelu nebo konfliktu. To zde zkrátka není zvykem. Všichni to vědí, všichni to v zásadě ctí a respektují. Upřímně a s plnou vážností – potácejícího opilce zde nepotkáte.
To můžu než potvrdit. Ale VESUF má ještě jednu unikátní přednost – lze-li to tak pojmenovat. Jsou zde vítány i děti. A je o ně skvěle postaráno.
Asi bych mohl s klidem tvrdit, že něco takového jsme měli od začátku v úmyslu, aniž jsme asi uměli předem formulovat podobu. Ale skutečně se podařilo. Díky naší velenovské škole, tedy pedagogickému i nepedagogickému týmu jsme schopni na VESUFu mít rozlehlé „hřiště“ pro děti všeho věku – pískoviště, houpačky, skluzavky, skákací hrádek, ale i živé dětské divadlo, dílničky výtvarné i tvůrčí. A pak i naši vlastní občerstvovací stanici – tedy párty stan, kde se na jednom konci smaží pravé palačinky s domácí marmeládou nebo nutelou a na druhém konci si můžete nechat namazat pořádná krajíc čerstvého chleba domácím sádlem s domácími škvarky. Přitom vidíte na hlavní scénu, dobře slyšíte koncert, děti máte na dohled a v podstatě je toho strašně málo, co by vám v takové chvíli mohlo ještě chybět.
Protože VESUF je uprostřed léta, uprostřed prázdnin, kdy i děti mají povoleny volnější časový režim, je naprosto přirozené, že rodiče je odvádějí až s prvním letním soumrakem.
A to mají ještě spoustu času se pokochat dalším unikátem Pastýřské louky – výhledy přes Velenov až k obzorům Malé Hané a vzdáleným siluetám Vysočiny zvané Českomoravskou. Víc, než mnoho slov jistě napoví několik fotografií.
Tak. Atmosféru VESUFu už si jistě umí představit i ten, kdo na Pastýřské louce ještě nebyl. Tak ještě pár slov k programu, prosím.
Program je prakticky hotov a na jeho koncepci se samozřejmě ještě tvrdě pracuje. Už víme, na co se můžeme těšit. Nakonec – kdo zná práci moderátora a DJ Tomáše Krause, tak nemusí pochybovat. Vždyť v uplynulých třech letech zazněly z hlavní scény písně Olympic, Mekyho Žbirky, Fleretu, Richarda Müllera, Tublatanky, Čechomoru a dalších a dalších.
Ovšem – z VESUFu není dobré odcházet po posledním přídavku poslední kapely. Kdo vydrží, bude odměněn parádním zážitkem při závěrečné AFTER PARTY.
Tak pro inspiraci – plakát desátého ročníku.
Tam najdete i přehlídku pivovarů, které si nenechají ujít možnost ucházet se o vaše hlasy v klání o Zlatý krýgl.
www.vesuf.cz