Asi bude dobré – hlavně pro vás, kdo jste na Suchým ještě nebyli – uvést pár historických skutečností prokazatelných i těch, které mají původ v historkách předávaných z generace na generaci. Myslím, že si můžu dovolit i lehce emotivní přístup. Na Suchým jsem se narodil, dvacet let jsem zde žil a teď se sem stále častěji a stále raději vracím. Laskavý čtenář jistě odpustí, když budu i lehce neobjektivní. Pokud ale přijmete naši výzvu a na Suchý přijedete, stanete se brzy podobně citově vázanými, až závislými. Suchý je totiž kromě jiného i návykové.
Bruslení na rybničním zrcadle má svoje půvaby i bez mantinelů
Psal se rok 1745, když nevelká skupina obyvatel nedaleké osady Benýška, ležela na území dnešního Pavlova nad Benešovem u Boskovic, musela naložit na vozy své peřiny, truhlice, nářadí, děti a něco zásob (traduje se, že rozebrali i svoje dřevěné domky) a vydat se do nového místa, tedy na území, které patřilo pánům vládnoucím kraji kolem Boskovic. Ptáte se proč? Jedna verze praví, že jejich tehdejší majitel (jméno ze slušnosti lehce zatajíme) je prohrál v mariáši. Inu, kdo ví? Podle jiné, realističtější verze bylo stěhování vyvoláno potřebou lidské pracovní síly pro stavbu plavebního kanálu, kterým se pak plavilo dřevo ze zdejších lesů na pilu na Šmelcovně pod Boskovicemi. Legenda také praví, že novým „pionýrům“ se tak strašně nechtělo z míst, kde žili po generace, že se cestou dali do pláče – šli a plakali – a jak se tehdá říkalo „pičili“. Takže teď i vám je jasné, že lidé žijící v okolních vesnicích, kteří novým osadníkům začali říkat „pičáci“ to původně nemysleli nijak hanlivě. To až pozdější nános lidské hlouposti tomuto starému pojmenování zkoušelo dát všelijaké nejapné významy.
Skalky, nejvyšší kopec široko daleko a na jeho temeni meteoradar – jistě znáte záběry z jeho web kamery na špici
A proč Suchý, když tudy odjakživa tekl potok, na kterém později zbudovali rybník? To proto, že místu, kde se usadili, se říkalo Suchý kopec. Ale on to vlastně žádný kopec není, jen taková prastará plošina pod nejvyšším vrškem Drahanské vrchoviny, Skalky. Víte, že nadmořská výška na Skalkách je 735 metrů? To je výš, než leží Harrachov. Nejen proto jsou zde zimy tak ladovsky krásné. Sice kratší, než kdysi, ale stejně stojí za to!
Jezdit na Suchý bylo už od dvacátých let minulého století pro lépe a dobře situované obyvatele Brna, Boskovic, Prostějova, ale i Přerova otázkou jisté prestiže, jezdit na letní byt nebo na chatu právě na Suchý k rybníku. Zpočátku jen v létě, stále častěji ale i na podzim a v zimě.
Tvarování krajiny kolem Suchého je více jak ideální právě pro běžecký sport, ať už provozovaný rekreačně nebo aktivněji. Kdyby se zde alespoň jednou zastavili činovníci a pořadatelé takových akcí jako jsou mistrovství v severských disciplínách nebo biatlonu, asi by se okolí Suchého nejméně jednou do roka stalo Mekkou všech běžkoběžců. Ale možná je dobře, že jsou věci tak, jak jsou. Kdo ví, jak dlouho by si zdejší zimy uměly podržet svůj romantický charakter.
Tak to stačí. Na úvod toho bylo dost. Už víte, kde Suchý leží a hlavně víte, že vám zde bude dobře po celý rok. Stačí jen přijet. Najdete zde dokonce i ubytování v penzionech nebo chatkách, můžete přijet se stanem do kempu, popřípadě si sebou vzít svoji „budku na kolech“ tedy karavan. Najíte se v restauraci, ochutnat můžete uzené speciality U křížku, informace kudy kam získáte v informačním centru u rybníka. Parkoviště je dost velké, a cest a cestiček, cyklotras a běžeckých stop najdete nepočítaně – řekl bych, že se jejich délka dá vyjádřit trojmístnými číslicemi.
Takže kam?
K nejvyhledávanějším směrům patří východní, severovýchodní, severní a západní – tam všude se zelenají lesy. Sice také trochu prořídly díky kůrovci, ale stále jsou. Stále můžete vyzkoušet svoji fyzickou zdatnost třeba cestou ke třem malým rybníčkům skrytým nedaleko Protivanova, Nabízí se atraktivní několikakilometrový „stoupák“ na již zmíněné Skalky a také k prameništi říčky Luha, která je na mapách označována jako zdrojnice Punkvy.
Pokud byste byli vybaveni opravdu kvalitními turistickými lyžemi, měli zásobu proviantu a tekutin, můžete se vydat podél Luhy (Punkvy) na hodně, ale fakt hodně atraktivní expedici. Kdo by měl zájem, nechť se obrátí na naši redakci, dodáme patřičné informace a rady. Zejména v zimě je to cesta po čertech krásná, ale chvílemi docela ďábelsky náročná. Každopádně se doporučuje být vybaven nejen mobilem, ale i GPS navigací.
Nicméně to zdaleka není poslední doporučený směr.
Když si vyjedete po rybniční hrázi k občerstvení U křížku, můžete nabrat směr k Velenovu – a to buď lesem po levé ruce – to dojedete k vyhlídce Na Číhátkách, nebo zvolíte les po pravé ruce a dostanete se ke zbytkům někdejšího plavebního kanálu.
Avšak zde je na místě malé upozornění – pojedete skutečným lesem a místy z kopce až do tzv. Markova žlebu pod Velenovem. K návratu na Suchý lze využít stoupání přes les Přibytá, potom přejdete silnici spojující Suchý s Benešovem a za pár minut už na vás zamrká hladina Horního rybníka. Právě z něj byl napájen plavební kanál. Dnes je krásně opravená a je to fakt místo neobyčejně romantické. Chce to tedy nezávodit, spíš si užívat.
A co, když nelyžujete?
Vezměte svoji milou, děti, rodiče nebo prarodiče a jděte na dlouhou vycházku.
Nebo nazujte brusle a zkuste to na rybničním ledě. Nikdo neví, jestli se z vašeho dítěte nevyklube nová Sábliková. Začínala podobně.
Anebo se vydejte po stopách prvních přistěhovalců z úvodu, dojeďte k Benešovu, objeďte jej po levé straně, a za pár chvil jste na Kořenci, u Golf & Ski resortu Pythagor – na výchozím místě dalších fantastických lyžařských běžeckých terénů. Ale o tom příště.
Informační tabule s mapou běžeckých ras na Kořenci – Golf & Ski resort Pythagor
Informační centrum Suchý, tel: +420 603 294 588, e-mail:strediskosuchy@seznam.cz, Suchý č. 99, 680 01 Boskovice