A byli dva – možná to byli bráškové a chtěli si hrát. A s nimi si hrálo a mohlo by si i dnes hrát několik dalších generací malých i docela velkých dětí. Vždyť ty malé a milé zlomyslnosti toho většího a naivita s dobrosrdečností toho menšího – jak už to bývá – byli a snad dodnes jsou, a ještě dlouho budou skvělými kamarády, vzory a výchovnými rádci. Jen bychom je častěji mohli vidět v televizi, v kinech a třeba i v jiných, modernějších a pro mladé až malé stále dostupnějších kapesních aparátech.
NO NEJSOU BÁJEČNÍ?
No, a byli další dva, kteří se také potkali u Kolína, jenže o pár stovek let dříve. Byli-li si s medvídky v něčem podobní, tak jen v tom, že jeden byl „větší“ a druhý „menší“. Tedy že jeden si ke Kolínu dovedl početnější armádu a ten druhý byl slabší. Jinak si tito dva vojenští páni byli podobni jako vejce vejci a nechtěli si hrát – šli se prát. Tedy ne oni dva osobně. Oni, jak už to pánové, generálové, vojevůdci a náčelníci vždycky uměli, za sebe do bitvy poslali své věrné – tu za vaterland, tu zase za císaře pána, za národ….
A tak v Kolíně a okolí stojí dodnes několik významných památníků a pomníků, připomínajících děje paměti hodné.
Některé jsou milé, z jiných, když k nim přijdete, jako by dodnes čišel nedobrý chlad.
K těm dvěma malým, co si u Kolína chtěli hrát, bychom měli chodit a vodit k nim svoje děti a vnuky a někde doma pak najít nějaký nosič, na kterém bude uchováno těch několik půvabných výtvarných a režijních dílek páně Pojarových. Pouštějme je dětem! Pouštějme si je, ať jsme děti jakkoliv letité. Třeba nás přitom napadne, že i to dnešní chrastění nebezpečnými hračkami je daleko hloupější, než by se mohlo zdát.
Obrovská nadčasovost příhod dvou medvídků, jejich nádherná hravost a vtip! To dokázal pan Břetislav Pojar a jeho kolega Miroslav Štěpán dovést k dokonalosti, jejíž rozměry jsou vpravdě klasické.
A choďme a voďme vnuky i děti i k těm dalším pomníkům připomínajícím, jak na polích a loukách pod kopcem Bedřichov a u Křečhoře ržáli ranění koně a jak zde padaly stovky a tisíce vojáků, kteří tenkrát ke Kolínu přišli poprvé a často i naposled v životě – ať už z Pruska nebo z kteréhokoliv koutu rakouské monarchie
FRIDRICH II. PRUSKÝ KRÁL
POLNÍ MARŠÁL LEOPOLD JOSEPH DAUN
Samozřejmě že k tomu vhodnou formou musíme dodat, že v tehdejší situaci, za slavné sedmileté války zde, na válečných polích u Kolína šlo o mnohem víc. Vždyť ani historikové se nepřou o to, jestli platí, že porážka Prusů v čele s Fridrichem II., kteří u Kolína dostali na frak od početně silnějších Rakouských pluků, v jejichž čele směle a v plné parádě, s naleštěnými přezkami a fedrpušemi a s dalekohledem v ruce seděl na koňském hřbetě rakouský polní maršál Leopold Daun, v mnoha ohledech zachránila Prahu, na kterou Prusové měli docela velkou žízeň.
POMNÍK BITVY U KŘEČHOŘE (Nedaleko stojí další rozhledna, zvaná BEDŘICH)
Zkusme si představit, jak dopadne celodenní pobyt v Kolíně a okolí s návštěvou medvídků a válečných památníků. Uměli bychom svým výkladem u, a o obou zaujmout děti a vnuky do té míry, že bychom byli nuceni přijet znovu?
A teď si představte, že výše uvedené poznámky jsou vlastně takovým malým návodem na celodenní pěší výšlap kolem Kolína. Nakonec; proč ne – i po Kolíně samotném.
Ono je zde naskládáno a uspořádáno zajímavostí, památek staveb a …. Daleko víc, než byste čekali.
V Regionálním muzeu ve Veigertovském domě najdete kromě expozice věnované už zmíněné bitvě u Kolína i „procházku“ dějinami Kolína nebo „Světem hmyzu“. Červinkovský dům pak nabízí stálou expozici „Měšťanský dům“ a pak výstavy „Královské město Kolín ve středověku“ nebo „Hygiena a péče o tělo v průběhu staletí“. A Dvořákovo muzeum pravěku najdete v někdejší Nové farní škole u chrámu sv. Bartoloměje. Mimochodem – kolem chrámu vede i nezvykle koncipovaná a zpracovaná Křížová cesta.
A pak celý Kolín, s řekou a okolím – ten si můžete prohlédnout z ptačí perspektivy buď ze Zálabské bašty nebo z rozhledny Maják na jižním hrotu Kmochova ostrova popřípadě z vyhlídkových oken bývalého vodojemu – to je mimochodem úžasná stavba, architektonický šperk, v jehož útrobách najdete mnohem víc, než je na rozhlednách zvykem. Ale to musíte fekt přijet a vidět.
A to jsme se ještě nezmínili o opravdu působivě krásné radnici, skrývající ve svých zdech nejedno zajímavé dekorativní „tajemství“.
JEDNA Z NEJKRÁSNĚJŠÍCH RADNIC V ČESKU SKRÝVÁ KROMĚ JINÉHO I PODZEMNÍ LAPIDÁRIUM – ÚŽASNÉ!
Ale o tom třeba zase příště.
A navíc – do Kolína se dá dojet pohodlně i vlakem skoro odkudkoliv.
Městské informační centrum Kolín
Na Hradbách 157, teů.: +420 774 138 197, ;420 321 712 021, e-mail: mic@mukolin.cz
Turistické informační centrum Kolín, Regionální muzeum v Kolíně
Karlovo náměstí 8, tel.: +420 311 510 866, e-mail: tic@muzeumkolin.cz, www.tickolin.cz