Jaká je?
Stále černá?
Stále za zachmuřená závějemi kouře z komínů?
Nevím, kolik toho o Ostravě začátku jedenadvacátého století vědí pod Šumavou, u jihočeských rybníků, na březích Labe nebo v Podyjí. Nevím, u kolika turistů by volbu mezi Ostravou a Českým Krumlovem nebo Kutnou Horou vyhrála právě moravskoslezská metropole. Vím ale, že Ostrava není ani v nejmenším nezajímavým nebo dokonce neatraktivním turistickým cílem. Každopádně je to cíl nesnadný, zatím i poměrně neznámý či neprobádaný.
Jistě. Použil jsem výrazy poněkud emocionálně zabarvené, nikoliv ale zbytečné.
Víme, o čem právě teď píšeme. Do Ostravy jezdíme /ostatně podobně jako na stovky dalších míst/ už víc jal půlku třetího desetiletí. Jako turistický cíl jsme ji začali v roce objevovat 1996. Krok za krokem, návštěvu za návštěvou jsme se učili znát její strukturu, ulice, lidi nejen ve Stodolní, sedávali jsme v kavárnách i pivnicích, objevovali kostely a chrámy, sledovali docela z blízka jak se z ruin zvedá Slezskoostravský hrad a jak ožívá ke své někdejší slávě Výstaviště Černá louka – kromě jiného i dějiště jednoho z nejvýkonnějších veletrhů cestovního ruchu Dovolená, jak se mění Dolní Vítkovice, jak se takové to černě narezlé ocelové ostravské panorama obaluje zelení. Dodnes, kdykoliv do Ostravy přijedu, s neskrývanou radostí zajdu na ocelovou lávku spojující Černou louku a Slezskoostravský hrad a zkouším počítat, kolik pstruhů přibylo v průzračném rychlém proudu Ostravice. Věřte, nevěřte, neubývá jich a dorůstají délek více než lovných. Ale to všechno je jen taková ozdoba pro začátek.
Lávka přes Ostravici spojující areálVýstaviště Černá louka se Slezskoostravským hradem
Ostrava sama je složitá, poněkud svéhlavá, možná i nedůvěřivá dáma, která se je tak lacino nedá. Musíte si dát docela záležet na tom, aby vám poodkryla nebo dokonce dovolila objevit všechny svoje na první pohled ne příliš znatelná tajemství.
Inu, nedivte se. Jako ke skutečné dámě jsme se k ní příliš často nechovali.
Ale nikdy není pozdě začít.
Pokud Ostravu neznáte, pokud jste ještě neochutnali Ostravar nebo Radegast v některé hospodě, jestli jste ještě neviděli Ostravská panoramata z vršku vyhlídkové věže Nové radnice nebo z ochozu Vysoké pece č. 1 – dnes známé spíš jako Bolt Tower, nebo ještě nevíte, kde najdete dvě scény Národního divadlo Moravskoslezského, tedy Divadlo Antonína Dvořáka a Divadlo Jiřího Myrona a jeho čtyři umělecké soubory, měli byste co nejdříve do Ostravy zavítat.
Byl by to ještě dlouhý soupis míst, zajímavých staveb, výstav, koncertů i atrakcí, kterými bychom vás mohli přesvědčit, co všechno ještě o Ostravě nevíte.
Podařilo-li se nám ve vás vzbudit alespoň elementární zájem o to, co byste i vy mohli v Ostravě najít, začněte stejně jako my před léty.
Přijeďte hned, jak to jen bude možné.
Dnes jsou sice výstavní síně galerií zavřené, divadelní scény jsou ztemnělé, hospůdky a restaurace pusté. Ale nic netrvá věčně.
Až se opět všechny dveře, brány a vrata v Ostravě otevřou, sedněte do auta nebo do vlaku a přijeďte. Ne na jeden den. Chce to nejméně víkend, abyste dokázali alespoň obejít to nejpodstatnější.
Budiž vám malou inspirací alespoň malý návod:
Do navigace si zadejte Výstaviště Černá louka. Najdete zde parkoviště, jehož strategickou polohu oceníte při návratu z celodenní výpravy Ostravou.
Pokud se na chvíli zastavíte před hlavním A pavilonem u několika velkých dřevěných pohádkových postav, stojíte před Divadlem loutek. I teď v době nepříznivé se hraje a z repertoáru si můžete vybrat představení pro děti – vzali-li jste je sobou – nebo pro teenagery a dospělé, pokud jsou máte děti už poněkud odrostlé. Co třeba: „Stříhali dohola Josef Kainara“ nebo je libo „Prodaná nevěsta v dřevěném provedení“? Zvažte a rezervujte si některý z nejbližších večerů na „dřevěnou kulturu“.
Divadlo loutek
Teď ale jdeme dál – prolukou mezi domy se protáhnete k hotelu Imperial – to už jsme prakticky v centru. Po krátké chůzi Zámeckou ulicí se před vámi otevře Masarykovo náměstí. Jeho dominantou je bezesporu Stará radnice, která dnes skrývá expozice Ostravského muzea se sbírkami archeologickými, historickými, přírodními i hornickými.
Mariánský sloup na Masarykově náměstí
I když náměstí lemují obchody i kavárničky, je to klidné a v podstatě velmi milé místo – v létě chladí vzduch vodotrysk, můžete posedět na lavičce a ve stínu stromů se rozmyslet, jestli si zblízka prohlédnete i Mariánský sloup nebo sochu svatého Floriána.
Ale neseďte příliš dlouho. Prakticky za rohem Staré radnice se jako ve vidění zastavíte u nádherného kostela svatého Václava. Pozdně gotický trojlodní chrám stojí na základech ještě staršího románského kostela. Jeho dnešní vnější podoba nese výrazné stopy klasicistní přestavby, ale když si uvědomíte, že svého času býval kostel součástí opevnění, bude vám jeho značná robustnost pochopitelnější. Ovšem to nejkrásnější vás čeká, až vstoupíte.
Interiér kostela svatého Václava
Až se znovu vrátíte na Masarykovo náměstí, doporučujeme si dát kávu v Cukrárně u Babičky nebo v Polo Café, kde vám kromě jiného jistě rádi poradí, ve kterém rohu náměstí najdete vyústění do Purkyňovy ulice. Sotva do ní vejdete, nemůžete nevidět záda katedrály Božského Spasitele, největšího a jistě i jednoho z nejkrásnějších kostelů v Ostravě. Šedesát osm metrů dlouhá překrásná ukázka novorenezance 19. století je zdobeno průčelím, špičky jehož dvou věží propichují ostravské nebe ve výšce celých sedmašedesáti metrů. Jen stůjte se zvrácenou hlavou! Obejděte celý kostel a těšte se pohledem na uměřenou pravidelnost a architektonický řád. Víte, že katedrála Božského Spasitele je hned po Velehradu druhou největší církevní stavbou na Moravě? Vyplatí se vstoupit.
Malé doporučení: Z vlastní zkušenosti radím – po špičkách a se zatajeným dechem, prosím. Hlavní chrámová loď je velkolepá, až se tají dech. Zde i největší cynik roztaje a bude raději úplně potichu. Dojem z interiéru prosvěcovaného světelnými proudy je monumentální.
Až se znovu ocitnete na denním světle, a ještě jednou celý kostel obejdete, pohleďte přes ulici.
Ejhle umění!
Stojíte před Divadlem Jiřího Myrona. Pravda, dnes zavřené, ale třeba už zjara se jeho jeviště rozzáří a hlediště ožije. Měli byste být při tom. Ví se, že shlédnout některý kus na kterékoliv scéně Národního divadla Moravskoslezského stojí i za cestu z druhé strany republiky. Zvažte sami, jak hluboko máte uloženy kulturní kořeny.
Musíme zase o kousek dál. Někdo si už může trochu stýskat, že jej bolí nohy – tak na to rychle zapomeňte. Nevíte, co všechno vás čeká!
Kašna v Husově parku
Protáhneme se Milíčovou ulicí na zelené Husovo náměstí. Je to vlastně takový malý parčík s Husovým sadem a kašnou. Klidně si na chvilku sedněte na lavičku. Co? Máte nějaké divné pocity? Inu – bodejť. Vždyť sedíte na místě jednoho z nejstarších ostravských hřbitovů, kde ukládali své nebožtíky od půlky 17. do poslední dekády 19. století. Všechna sláva, polní tráva – ze všeho zde zbyla jen hřbitovní kaple.
Leč současná Ostrava vám nedá dlouho myslet na marnosti života. Jde se dál! Před evangelickým kostele doprava, kolem hotelu Mercure Českobratrskou ulicí, na první světelné křižovatce doleva a hle, jsme na Prokešově náměstí.
Socha Ikara před Novou radnicí
Nevím, čeho si všimnete dříve, zda moderně pojaté kašny se sochou Ikara, nebo portálu Nové radnice a vysoko, vysoko se zvedající věží. Vidíte nahoře ten ochoz? Tak to je náš hlavní cíl.
Architektonické i technické řešení se zrodilo na rýsovacích prknech tenkrát mladého architekta Karla Kotase. Věřte, nevěřte, všechno, co vidíte, dokázali postavit za prvorepublikovou pětiletku od 1925 do 1930. Neuvěřitelné, ale pravdivé.
Vyplatí se předem si zajistit výstup na věž. Můžete výtahem, ale třeba se podaří a mohli byste si i vyšlápnout schody – je jich celkem 465. Ale to byste se museli trefit do jednoho ze dvou termínů v roce, kdy se schodiště otevře i turistické veřejnosti.
Ale ruku na srdce – raději pojedeme výtahem. Po zastávce v infocentru OSTRAVAINFO v horním patře s odvahou vyjděme na ochoz.
Hle Ostrava!
V celé své kráse!
Obejděte ochozem tam i zpět, a ještě nejméně jednou, a pozorně se dívejte. To všechno, kam až dohlédnete je Ostrava, které vás vítá a zve.
Zve k dalším návštěvám.
Nebudete-li chtít si sami hledat co všechno navštívit, zda se vypravit do Dolní oblasti Vítkovice nebo do ZOO, zda si projít staré Vítkovice nebo si vybrat Landek, kdy bude jaký koncert v Gongu – tedy v bývalém plynojemu. Ten kdysi pojmul 50 000 kubíků plynu, dnes pojme 1 500 diváků a na pódiu může hrát celá filharmonie, vystoupit plnohodnotný herecký ansámble a nepohodlím netrpí ani velké muzikálové produkce. Ale o tom všem, zase příště.
Pokud nechcete čekat na další články na www-travel-profi.cz, obraťte se na některé z ostravských informačních center, která pracují pod taktovkou OSTRAVAINFO!!!.
Informační centrum OSTRAVAINFO – VĚŽ – 6. patro
Infocentrum Věž, Prokešovo náměstí 1803/8, tel.: +420 599 443 096, 602 712 920, vez@ostravainfo.cz
Infocentrum Elektra, Jurečkova 1935/12, tel.: +420 599 443 096, elektra@ostravainfo.cz
Infocentrum Přívoz, Nádražní 164/215, tel.: +420 599 443 096, privoz@ostravainfo.cz
Infocentrum Svinov, Peterkova 1152/14, tel.: +420 559 443096, svinov@ostravainfo.cz
INFO JIH!!!, Horní 1664/63a, tel.: +420 602 715 396, jih@ostravainfo.cz