Ex Navicula navis, tedy „Z loďky loď“

16. března 2021 | | | | |

Tak zní motto, které si město ve středním Polsku vetklo do svého „štítu“ už za pradávna. Je až neuvěřitelné, jak přesně vystihuje jeho charakter a historii. Lodž jsme měli tu čest mnohokrát navštívit v doprovodu našeho dlouholetého přítele a znalce Lodže, její historie, památek, továren, kultury, ale také neuvěřitelně bohaté současnosti, pana Ryszarda Bonislawského. Nechte se od nás pozvat do Lodže a poznejte všechna její kouzla a nejedno fantastické zákoutí.  

Neradi, ale v zájmu objektivity přiznáváme, že nebýt několikerého setkání s Ryszardem Bonislawskim na veletrzích cestovního ruchu v Česku, asi bychom se do Lodže dostali o něco později, než v roce 2006. Od té doby jsme město fabrik, filmu, paláců a židovské historie navštívili bezpočtukrát, a ani jednou jsme nelitovali. Věřte, že těch bezmála šest stovek kilometrů z Prahy se nám vždycky bohatě vyplatilo.

Trocha historie

Dnes je Lodž třetím největším městem v Polsku, ale představte si, že ještě kolem roku 1800 zde žilo jen 190 lidí. To byla ještě docela malá lodička. Lodž je ale mnohem, mnohem starší. První písemná zmínka je datována rokem 1332, městská práva jí udělil Vladislav II. Jagellonský Anno Domini 1423. Po všech historických dramatech, která Lodž zasáhla, přijala městská rada na začátku 19. století velmi praktická pravidla. Populárně a zjednodušeně řečeno, stala se otevřeným městem, které nabídlo všem držitelům mistrovských a tovaryšských glejtů exkluzivní podmínky: odpuštění daní na dlouhých deset let, pozemek na stavbu domku za slib, že budou poctivě pracovat a budovat živnost. Dalším důležitým rozhodnutím bylo, že se nedělal rozdíl mezi Poláky, Rusy, Němci, Židy ani dalšími národnostmi, včetně několika Čechů.

 Dynamický rozvoj

Co se stalo, kam to vedlo? Jak se Lodž tak rychle stala centrem textilní výroby evropského formátu? Poznaňski, Scheibler, Geyer, Lorenz a desítky dalších, to byli nositelé dynamického rozvoje města a neuvěřitelné prosperity jejich rodinných firem přecházejících z otce na syna. Továrny rostly, z původních domů se stěhovali do honosných vily a ti nejúspěšnější stavěli paláce. Město bohatlo, rozrůstalo se prosperovalo.

Mohli bychom na tomto místě uvést ještě celou řadu dalších událostí, které ovlivnily nebo posunuly dějiny Lodže. Lepší ale bude vás vzít na malou procházku a ukázat vám alespoň několik konkrétních příkladů, které můžete sami pro sebe využít jako inspiraci k návštěvě.

Bulvár Piotrkowska, chlouba Lodže

Ať už do Lodže přijedete z kteréhokoliv směru, dříve nebo později, ale spíš dříve, se ocitnete na slavném lodžském bulváru, na ulici Piotrkowska. Je to doslova a do písmene čtyři tisíce dvě stě metrů kypícího života. Výklady, ochody a hlavně kavárny, kavárničky, restaurace, bary, ale i knihkupectví, móda, galerie, kluby. Některé z nich jsou opravdu originální – jako například restaurace Klub 97. Její vnitřní uspořádání respektuje původní místnosti, pokoje i koupelny typického měšťanského domu přelomu 18. a 19. století. Zde si můžete nechat servírovat kávu, nápoje nebo chutné jídlo třeba přímo v koupelně s původní vanou. A jako přidanou hodnotu si můžete prohlédnout, jak se kdysi stavěly stěny mezi místnostmi – nebo je to snad obraz?

V restauraci Klub 97 – u vany

Jinou a neskutečně půvabnou a zajímavou atrakcí na Piotrkowské jsou bronzové sochy. Pojďte, přisedněte na „Fotel aktora Stefana Jaracza“, nebo byste raději poklábosili na „Laweczce s Julianem Tuwimem“, básníkem, který se přátelil s naším Jaroslavem Siefertem? Znáte jméno Arthur Rubinstein? Bodejť by ne! Vždyť to byl jeden z nejslavnějších Lodžských rodáků, skvělý klavírista držitel šesti Grammy Awards a rozsáhlé kolekce vyznamenání a řádů, včetně Řádu britského impéria a Velkodůstojníka Řádu čestní legie. I s ním můžete usednout ke klaviatuře na sedátko „Fortepiano Artura Rubinsteina“ přímo na Piotrkoswské. Jen kousek od „Kuferka Władysława Stanisława Reymonta“ (na titulní koláži)– spisovatele, nositele Nobelovy ceny za literaturu z roku 1924.Ale nejen hvězdy a VIP osobnosti jsou v Lodži oslavovány – pozornost nemůže nevzbudit i originální socha „Latarnika“.

Ovšem – zřejmě nejvýznamnějším je sousoší „otců zakladatelů“. Na Piotrkowské stojí bronzový stůl a u něj tři zakladatelé prosperity, průmyslníci: Karol Scheibler, Izrael Poznański a Henryk Grohman. Všimněte si prosím – nad hlavami mají směrovou tabulku navádějící k prodejně české bižuterie z Jablonexu!

A kdo že to je v té skvělé bronzové společnosti? Přes rameno nahlíží náš přítel a průvodce Ryszard Bonislawski, dnes poslanec polského Sejmu a na odpovědi, jak se jim podařilo vybudovat svá impéria, čeká šéfredaktorka TRAVEL profi Eva. Ale tu všichni dobře znáte.

Leč to jsme stále teprve na samém začátku.

Pro nejedno město u nás by mohlo být inspirací, s jakou důstojností, pýchou a uznáním se město Lodž umí zachovat ke „svým“ lidem. Významní umělci a podnikatelé mají své sochy, které se staly oblíbenými místy setkání – třeba „u klavíru“ nebo „pod lampou“. Jakkoliv se to může zdát nadnesené, skutečně všechny přispívají k tomu, aby si svého města lodžané vážili, aby návštěvníci odkudkoliv měli na co vzpomínat a proč se vracet. A nejen to – na chodníku Pitrkowského bulváru jsou instalovány bronzové destičky se jmény desítek, spíš stovek významných obyvatel města, kteří svým dílem přispěli k jeho slávě, popularizaci a prosperitě.

O čem všem vám ještě musíme napsat

Chtěli byste za zábavou? Pak musíte navštívit třeba Manufakturu.

Nebo vás láká kouzlo starých židovských hřbitovů? Ten Lodžský je neuvěřitelně obsáhlou kronikou. Kromě jiného nemůžete minout ani úžasná mauzolea rodin Poznańskich nebo Scheiblerů.

Chcete vědět více o rodinách Poznaňskich, Scheiblerů a dalších? Projděte si jejich paláce.

Zajímá vás, v jakých oborech se v Lodži podnikalo? V několika bývalých továrnách najdete expozice výroby a designu nejen textilu, ale i knihařství, tisku a dalších oborů, bez nichž se život dynamického města nemůže obejít ani dnes.

Víte, že Lodž je městem filmu?

A to stále není všechno – ale více si necháme zase na příště. Třeba právě návštěvu židovského hřbitova nebo Stanice Radegast, popřípadě slavné Manufaktury či snad několika z mnoha lodžských kostelů. Ale můžeme se vydat i do okolí. A to stojí také za to!

Lodž je město, kde se po první návštěvě budete cítit jako chyceni do lasa.

Můžete odjet, ale musíte se vracet!

A jedna malá úvaha na konec – textil, design, móda, židovští podnikatelé  – nemůžu se zbavit jakési podobnosti s naším Hanáckým Jeruzalémem. Ne, opravdu nelze hledat jakékoliv přímé souvislosti nebo personální vazby mezi Lodží a Prostějovem. Je to dojem ryze osobní, ale věrohodný!

Informacja Turystyczna

ul. Piotrkowska 28, 90-269,  Łodź, Polsko,

tel.: +48 422 088 181, mobil: +4á 722 005 314,

e-mail: it@lodz.travel,

www.lodz.travel, www.facebook.com/itlodz

        www.um.lodz.pl