Přezdívku „Hanácký Jeruzalém“ (nebo snad „Hanácké?“)…
…si Prostějov vysloužil zřejmě ve druhé polovině 15. století, kdy se do města na Hloučele přestěhovala významná část Židů vyhnaných z Olomouce. Není sice známo, jak vřele byli přivítáni, nicméně je pravdou, že brzy založili Židovskou náboženskou obec, která byla druhou nevětší, nejpočetnější na celé Moravě. Život obce i v Prostějově v zásadě kopíroval osudy židovstva kdykoliv a kdekoliv na světě. I přes nepřízně, které museli prostějovští Židé přestát za třicetileté války, dokázali v roce 1676 postavit první a kolem roku 1836 druhou synagogu. Mezi tím se někteří velice dobře etablovali jako průkopníci a zakladatelé moderního podnikání, zejména v oděvním průmyslu v Prostějově.
Konfekce, móda, řemeslo
Továrna na konfekci pánů Mayera a Isaka Jaquese Mandlových spustila výrobu už v roce 1858 a další firmy, jako Berger, Pollak, Seliger nebo Weiss na sebe nenechaly dlouho čekat. S pásovou výrobou v konfekci pak ve dvacátých letech 20. století přišel Gustav Sborowitz. Nebudeme daleko od pravdy, budeme-li tvrdit, že bez nich bychom mnozí nikdy neuměli ocenit kvalitu řemesla a elegantní slušivost produkce někdejšího OP Prostějov a si bychom si dnes nemohli pořídit skvělé sako, kabát či smoking firem KAJA, H&D nebo Koutný.
Války
Prostějovští Židé nezaháleli ani na poli kulturním a vzdělávacím a dobročinném. Shrnuto a podtrženo: než začala válka nazývaná „velká“, častěji první světová, žilo v Prostějově víc jak tisíc obyvatel židovského vyznání, vlastnili 160 domů, působili i v městské radě. Ženili se vdávali, rodili i umírali. Zdálo se až do let 1939 – 40, že další perspektivy hanáckého Jeruzaléma jsou přívětivé.
Za tmy mezi 14. a 15. říjnem 1939 však jedna z prvních nacistických bojůvek posadila na střechu synagogy ohnivého kohouta. A pak už to jelo. Jako by se svět dokonale vykloubil. Jeden tisíc šest set Židů (jiné prameny uvádějí 1259 osob) všeho věku a bez rozdílu pohlaví nebo majetkových poměrů bylo roku 1942 nahnáno do vlaků a odvlečeno do Terezína, pak do Osvětimi a dalších vyhlazovacích táborů. Po válce se jich vrátilo pouhých 109.
Mír. Mír?
Dlužno přiznat, že ani po roce 1948 neměly trosky Židovské náboženské obce v Prostějově na růžích ustláno. Z rozlehlého židovského města dnes zbyl jen nevelký okrsek zvaný Špalíček, starý židovský hřbitov prošel brutální devastací. Stará modlitebna Beth´ha – Midrasch dávno neslouží svému původnímu účelu, ale dodnes nese nezaměnitelné znaky židovské architektury v duchu jemného empíru. Nedalekou novou synagogu za války změnili na skladiště, a vydrancovali ji, v poválečných letech ji odkoupila Československá církev husitské, budova pak prošla rozsáhlou přestavbou, ale dodnes stojí.
Ale Prostějov na své židovské spoluobčany nezapomíná. V říjnu roku 2017 byl založen spolek Hanácký Jeuzalém. Cílem jejich snažení je péče o židovské kulturní dědictví, památky, popularizace soužití a nezapomínat na židovské obyvatele Prostějova, kteří nepřežili druhou světovou válku.
Není pochyb, že ke splnění stanovených cílů dobře slouží i cestovní ruch.
Zveme vás tedy do Prostějova ve znamení Davidovy hvězdy.
Přes všechnu nepřízeň, tragédie a útlaky, kterými se nejeden dávno zaniklý režim pokusily z hanáckého Jeruzaléma doslova vymazat povědomí i vzpomínky na židovkou diasporu, můžeme dnes znovu jít po stopách těch, na které nesmíme zapomínat.
Židovské hřbitovy a to, co z nich zbylo
Kde jinde bychom měli hledat důkazy o nezdolné touze a schopnosti židovského národa přežít, než na hřbitově. Pravda. Byl v Prostějově židovský hřbitov už v 15. století a své nebožtíky na něj ukládali až do roku 1801. Tento hřbitov již v Prostějově nenajdeme. Druhý, dnes zvaný starý, se nachází mezi ulicemi Lidická a Tylova. Zde se pohřbívalo v letech 1801 – 1908 a je místem posledního odpočinku bezmála dvou tisícovek židovských obyvatel Prostějova (mnohdy velmi významných, třeba lékaře Gideona Brechera, který pomohl městu při boji s cholerovou epidemií nebo předků světoznámého filozofa Edmunda Husserla). Povrch hřbitova byl zdevastován za druhé světové války, náhrobky vytrhány, velmi mnoho bylo rozebráno a použito poměrně nedůstojně… Třetí, nebo také nový židovský hřbitov se rozkládá na jižním okraji Prostějova a zde si můžeme dát sraz. Povšimněme si nápisu, který kdysi říkal v hebrejštině nad hřbitovní bránou: „Vložil jsem na vás svého ducha a vy jste ožili“.
Stojí zde i obřadní síň. Zvenku sice nezaujme, ale uvnitř jsou na stěnách dodnes zachovány modlitební texty a obdivovat můžete i docela zajímavou kolekci původního vybavení. To už přece stojí za tu chvíli pozornosti a duchovní vyladění na cestu k dalším cílům.
Víte, co jsou Stolpersteine?
Není mnoho způsobů, jak napevno, nezničitelně – i když co neumíme zničit? – tedy natrvalo a dostatečně viditelně zaznamenat připomínku lidského osudu. Avšak jsou. Jedním z nich je instalace Stolpersteine nebo kamenů zmizelých. V roce 2019 bylo takových „kamenů“ před domy nebo do míst, kde žili před transporty, uloženo jedenáct. Jděte Prostějovem, hledejte a u každého bronzového „kamene“ se zastavte. Jindřich Mayer, Pessel, Fanni, Josefína, Stella a Ruth Brennerovy, Adolf Spitzer, Pavel Gelb, Ester Friedmannová, Eva Gottlobová, Pavel Gottloba a další – to jsou jména „zmizelých“, na něž se v Prostějově nezapomíná.
Pravda, jsou to „jen“ blýskavé dlažební kostky, ale každá z nich znamená jeden lidský osud. Stojí za to se alespoň občas na celý den přeladit z dnešního až místy zoufale konzumního shonu na lidskou notu a všímat si jiných věcí než těch, které na nás doslova útočí z auslágů, televizních obrazovek a od kterých nemáme klid ani v chytrých mobilních telefonech. Když si procházkou za židovskou historií, po stopách Davidovy hvězdy Prostějovem občas připomenete některou z trefných židovských anekdot, nikdo to nebude brát jako znevážení.
Vždyť jsem všichni z jednoho těsta a ruku na srdce v každém z nás se občas zaleskne střípek legendárního Ahasvera.
Od kamene ke kameni: Podle mapy nezabloudíte
1)Pernštýnské náměstí 6: Anna Kleinerová – 49 let, Salomon Kleiner – 52 let
2)Pernštýnské náměstí 5: Adolf Spitzer – 32 let
3)Fanderlíkova ulice 10: Alexander Bratter – 79 let, Klára Eisenstädterová – 47 let, Petr Eisenstädter – 9 let
4)Hanačka 3: Josef Bauer – 53 let, Ludvík Bauer – 57 let, Rudolf Bauer – 57 let
5)Rejskova ulice 3: Pavel Gelb – 7 let
6)Partyzánská ulice 19: Esther Friedmannová – 3 roky
7)Erbenova ulice 4: Eva Gottlobová – 4 roky, Pavel Gottlob – 7 let
8)Hvězda 8: Julie Brammerová – 41 let, Pavel Brammer – 57 let, Eva Redlichová – 14 let
9)Křížkovského ulice 12: Pessel Brennerová (babička, přesný věk neznáme), Fanni Brennerová – 45 let, Josefína Brennerová – 15 let, Stella Brennerová – 14 let, Ruth Brennerová – 4 roky
10)Kostelní ulice 2: (náhradní místo, dům pana Mayera byl vybombardován a následně zbourán) Jindřich Mayer – 65 let
11)Palackého ulice 33: Mindel Sternkükerová – 61 let, Salomon Sternküker – osvobozen v Osvětimi
Sympatické pracovnice Turistického informačního centra hned vedle radnice se vás rády ujmou a budete-li chtít, zajistí vám na vycházku za židovskými památkami Prostějova i průvodce s odborným a popularizačním výkladem.
