Večery trávíme doma, dovolená je spíš černou můrou, a zda se bílé svahy našich hor budou opět hemžit lyžaři, lázně lázeňskými šviháky a hotelové bary veselou turistickou sebrankou, je ve hvězdách. Do hospůdky nemůžeme, občas si vyzvedneme nějakou krabičku u okýnka jako v kantýně a v neděli pro lahvinku prý se jezdí k benzinkám.
Taková je situace. Nepřipadá vám to taky hrozné? Jako z blbého filmu? Jenže je to denní realita, se kterou jsme smíření a pomalu se jí přestáváme stavět na odpor. Tím ale naprosto nemíním kohokoli vyzývat k nějaké hloupé občanské neposlušnosti. Jen mě občas ze snů budí obava, že si fakt zvykáme. Že se nám nakonec třeba nebude chtít tento stav vracet k původnímu normálu. Zdá se vám to přehnané? Inu – nahlédněte do minulosti a poznáte, že vyloučeno to tak úplně není.
Nařízení, omezení, zapovězení a jiná opatření jsou původu státního, tudíž jsme povinni se jimi řídit a prosím, řiďme se jimi, pokud to bude vyžadováno. Ale nesmiřme se s nimi! Alespoň sami sobě neustále opakujme, že jsme svobodní a máme vůli k pohybu, k cestování, k poznávání, k radosti z volné přírody a k potěšení ze společnosti více jak dvou přátel a kamarádů.
Nemůžeme-li cestovat z jednoho reálného místa na jiné reálné místo v reálném čase, alespoň se chystejme a plánujme, hledejme místa, kde jsme ještě nebyli a kam bychom se měli vypravit hned, jak to jen půjde.
Zatím klidně zachraňujme hospody a restaurace nákupy do krabiček, pomáhejme, kde to jen půjde a kde to budeme umět a věřme, že už brzy se setkáme kdekoliv nás napadne. Nebo, kdekoliv, kam vás naše redakce pozve a bude zvát.
Hodně trpělivosti, dobré vůle a odhodlání se znovu vydat na cesty, Vám přeje redakce TRAVEL profi