Hudební produkce bude letos opět barvitá, pestrá a věříme, že si v ní najde každý to svoje.
Někdo rád Richarda Müllera, jiný ocení pop poetické texty Petera Nagye, další si třeba zanotují s Olgou Lounovou a vyznavači tvrdších rytmů si počkají třeba na Kissin´dynamite. A Fleret! Třeba si s nimi na VESUF přijede zahalekat i valašská diva Šuláková. Jako protiváha Abraxasu?
Každý festival má být kromě jiného i dobrou příležitostí pro kapely méně slavné, méně známé. Třeba právě letos si z dobře ozvučené festivalové scény odvezou nové příznivce Jary Tauber, The silver spoons nebo Light & love.
Tož, nabídka je to atraktivní, ne? Ale stále ještě není kompletní.
Jsou hudební fandové, kteří už při prvních akordech některé z posledních „pecek“ z dílny padesátiletého Olypicu utíkají od reproduktorů, zatímco jiní se tlačí blíže, aby jim neunikl ani tón. Inu, jak u ž to bývá – někdo vdolky, jiný holky, aneb proti gustu žádný dišputát.
Jsme ale i tací, už dlouho dospělí, pro které je Olympic stále ještě pevně pojen s melodiemi mladé generaci v podstatě neznámými. Někteří, aniž je dost dobře slyšeli, se ušklíbnou dříve, než stačí otočit „volume doprava“. Je dost dlouhá řada i takových, kteří nikdy neslyšeli ani „Želvu“, ani „Dědečkova ducha“ nebo dokonce „Smutného holiče z Liverpoolu“.
Jsou to melodie, které se mě jako Vzpomínka plíživá vrací do srdce i duše a zní v uších jako Línému skautovi. Snad jsem to fakt zavinil já. Ale nemá smysl se vymlouvat a svádět všechno na Psychiatrický prášek nebo představy, že „Dám zejtra zas flám“ a pak potkám zase zeleného hliněného „Ptáka Rosomáka“, až skončí ten můj slavný „Svatojánskéj happening“.
Už dnes jsem slyšel, že Olympic na VESUFu nebudou ta pravá festivalová pecka.
Ale, ale, ale! Pánové kritici!
Zkuste s trochou empatie přijmout skutečnost, že padesát úspěšných let pod domácími i zahraničními reflektory velkých, menších i opravdu velkolepých scénách je jistým měřítkem kvality.
A kdyby se vám Olympic fakt, ale fakt nelíbil – věnujte se třeba Klenotu z Hradce Králové, biskupickému Gajdošovi, Nachmelené opici, Velkorakovskému Řemeslnému pivu a dalším desítkám napěněných lahůdek.
Že nebude nouze i o něco k zakousnutí, se nemusíte obávat.
Festival VESUF je proslulý nejen svou dramaturgií, zvukovou kvalitou, bohatstvím pro ducha i tělo, ale i přívětivou vstřícností k těm, kdo respektují pravidla slušného chování a přiměřenou nekompromisností ke každému, kdo neznávají, že i ti ostatní mají právo slyšet, vidět a bavit se tak, jak se jim líbí.
Kdo VESU zná z let minulých, už jistě má zajištěny vstupenky a kdo ještě o účasti jen uvažuje, by se měl rychle rozmyslet.
VESUF stál, stojí a bude stát za to,
Pro představu si prohlédněte pár fotografií z minulých ročníků.
Pak poznáte, že Velenov a Suchý stojí za návštěvu nejen o dvou festivalových dnech, ale i koncem léta, začátkem podzimu, uprostřed zimy a zjara. Požehnaná krajina Drahanské vrchoviny se svými terénními vlnami působí afrodiziakum pro pěší turisty. Ale cyklisté! Ti si na vzrušivou krásu sympatických stoupání a ne nebezpečných sjezdů nemohou vynachválit.
Tak přijeďte, pobavíme se a kdybyste chtěli zvědět ještě víc o samotném festivalu i o celém regionu, klidně nám napište do redakce.