Možná tedy přijde vhod alespoň někomu možnost se vypravit nejen teď, o covidových Velikonocích roku 2021, ale i kdykoliv potom do Klášterce nad Ohří. Tam, v zámeckém parku si projít kolem více nebo méně zachovalých výklenkových kaplí „Sedmi bolestí Panny Marie“. Sedmi bolestí, které mají prakticky přímou vazbu právě k Velikonocům, respektive k událostem ze života Ježíše Krista, které daly Velikonocím a velikonočním obřadům vzniknout.
Jaro, Velikonoce, sněženky – první poslové nových nadějí
Do Klášterce nad Ohří nejen o Velikonocích
Velikonoce však dle křesťanské ho ritu trvají až do svátku seslání ducha Svatého, čili do Letnic. To je celých čtyřicet dnů. Takže nedostanete-li se z jakýchkoliv důvodů do Klášterce nad Ohří už na Velikonoce, můžete přijet i potom, a nejen do Letnic. Kdykoliv!
Výklenkové kapličky v zámeckém parku stojí už od roku 1691, kdy je nechal hrabě Michael Osvald Thun – Hohenstein postavit na cestě spojující Klášterec s poutním františkánským kostelem Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků v Kadani. Tato prastará cesta už ve své původní podobě neexistuje, ale můžete si najít kteroukoliv jinou, i dnes neméně atraktivní.
Kaple jsou z masivního pískovce, dva metry vysoké. Jednotlivé výjevy jsou, nebo byly v hlubokém výklenku. Po stranách stojí pilastry s reliéfy světců. Vše je završeno tympanonem zdobeným akantovým ornamentem.
Pravda, na některých kaplích se vyřádil zub času, možná trochu i kyselé deště, ale na řadě míst je znát i agresivní zásah necitlivé ruky lidských vandalů.
Co dělat? Ne vše se dá spravit, ne vše nahradit. Avšak ne vše se podaří zničit. Vždycky je možné zachránit jakkoliv cenný zbytek dokladu o životě, myšlení, vírách a práci našich předků. Vždycky je možné si uvědomit kdo jsme, kde žijeme a že máme být na co pyšní a hrdí.
Dejte si tedy do svých turistických plánů procházku od kapličky ke kapličce, zámeckým parkem. U některých se jistě zastavíte na docela dlouhou chvíli. Budete mít neodbytné nutkání rozeznat, kterou z „bolestí“ pískovcové reliéfy znázorňují. Pokud se předem vybavíte alespoň základními vědomostmi, určitě některé odhalíte.
Jak už to v lidské historii mnohokrát bylo, u událostí, jakkoliv významných se časem najde ne jen jedna, ale třeba i několik verzí. I legenda o sedmi bolestech Panny Marie má několik výkladů.
O té Klášterecké vypráví malá, ale skvělá publikace
Nemělo by asi smysl podrobně vypisovat jednotlivé body a jejich obsah, ať už symbolický nebo církevně historický. Kdo bude mít chuť nahlédnout hlouběji pod drsný pískovcový povrch jednotlivých zastavení, může si v kláštereckém turistickém informačním centru vyzvednout až nečekaně dobře a graficky uměřeně připravenou malou publikaci o kaplích Sedmi bolestí Panny Marie v zámeckém parku. Studenti kláštereckého gymnázia a střední odborné školy pod vedením paní profesorky Miloslavy Koubové odvedli kus poctivé práce. Nejen že shromáždili historická data o vzniku, původním umístění a dalších osudech kaplí, ale velmi, opravdu velmi zasvěceně a s citem popisují jednotlivé výjevy. Včetně těch, které se nedochovaly. S publikací v rukou se vám cesta od kaple ke kapli stane svátečním zážitkem. Není třeba být ortodoxní věřící. Stačí si uvědomit, že naše evropské kořeny byly, jsou a zřejmě i nadále budou spjaty s křesťanstvím. A Velikonoce, které církev řadí k nejvýznamnějším svátkům, jsou se sedmi bolestmi panny Marie spjaty poutem pevným a trvajícím víc jak 2000 let. Je to vlastně přehledný popis Velikonoc v církevním pojetí.
Přitom se nemusíte ani v nejmenším nechat ochudit o tu druhou podobu Velikonoc, svátků jara, oslav nového života, jara a radosti, barevných vajíček a „pomlazení“ pomlázkou všech dívek, žen i babiček, pro které vyšlehání zeleným vrbovým proutím plným čerstvé mízy mělo přinést nejen chuť do života, ale i nové naděje. Těch je nám v současném nelehké situaci třeba víc, než kdykoliv si pamatujeme.
Turistická sezóna v Klášterce nad Ohří nemá konec ani začátek. Trvá.
Tak vidíte.
Klášterec nad Ohří a procházka kolem kaplí Sedmi bolestí Panny Marie se vám může stát nejen symbolickým začátkem jarní a letní turistické sezóny. Využijte této příležitosti! Zůstaňte v Klášterci několik dnů a projděte všemi prohlídkovými okruhy zámku, ochutnejte Kláštereckou kyselku, zjistěte, kdy by se vám hodilo si zajet do Lázní Evženie, a především si dopřejte malé vandrování s malým psím tulákem Alíkem.
V Kláštereckém turistickém informačním centru vám nabídnou půvabnou publikaci, podle které ve městě nezabloudíte.
Nakonec – pro další letní návštěvy Klášterce nad Ohří se vám bude hodit i nabídky výprav do okolí, za zříceninami starých hradů. Najdete místa plná romantiky. Zříceniny hradů Šumná, neboli Šumburk, a Perštejn, vyšplhejte na kopce Občina nebo Nad Perštejnem, na druhém břehu pak ke zbytkům hradu Lestkov čili Egenberk vyšlápněte na vrch Mravenčák, nebo k rozvalinám Klejnštejna, pak zajděte k Výřím skalám pořiďte si do rodinného alba fotky ze skalních vyhlídek nad řekou Ohří. A pokud se nebojíte vody, dopřejte si i jarní nebo letní plavbu na raftech – pronajmout si je můžete i v Klášterci nad Ohří.
Tím ale zdaleka nekončí výčet turistických cílů, které nabízí město na dohled od hřebenů Krušných hor, město na jedné z nejkrásnějších řek, jejíž tok po tisíce let tvaroval svoje meandry a dopřával vláhu bujnému růstu pobřežních olší a trav, ve kterých umí luční kvítí barevně svítit od jara do podzimu.
Kdo neviděl vycházet slunce nad hustým porostem nad hladinou, kdo neměl možnost vidět, jak nad řekou táhnou ranní páry, kdo nezažil fantazii zlatých odlesků a třpytivých barev, než se slunce skryje za obzory Dolního Poohří, žije ochuzen.
Jak snadné je vše napravit.
Stačí se sebrat a vyrazit do Klášterce nad Ohří, do jednoho z měst turistického regionu Dolní Poohří.
Kdykoliv, ale co nejdříve.
