Které tři dny a které tři noci?
Kterékoliv! Jsou ale termíny, které si nechceme nechat ujít a měly by zaujmout i vás. Jedním z nejbližších je od 18. do 20. srpna 2023. Proč? Protože v té době bude jedna z nejkrásnějších vodních ploch v Moravskoslezském kraji, Slezská Harta, plná dračích lodí. Hladinu přehrady rozvlní krásně zdobené dlouhé „šífy“ obsazené početnými posádkami s důrazným bubeníkem na Festivalu dračích lodí Slezská Harta 2023. Největších závodech dračích lodí v Moravskoslezském kraji.
Určitě by bylo možné na březích, plážích a kempech strávit na Slezské Hartě více než celé tři dny a tři noci. Ale ne všichni jsme tak vášniví fandové dračího zápolení, abychom vydrželi hlasitě podporovat své favority. Ne každého z nás plně uspokojí povalování na pláži a opékání na slunci. Je mezi námi turisty dost zvědavých a zvídavých, kteří rádi obohatí své víkendové a dovolenkové programy i o návštěvu míst a měst, která nepropagují barevné katalogy věhlasných cestovních kanceláří.
Takže:
Ať už v dobé závodů dračích lodí na Slezské Hartě nebo kdykoliv jindy, přijeďte aspoň na tři dny a tři noci do Moravskoslezského kraje a nechte se inspirovat jedním z našich nápadů.
Město Albrechtice – Krnov – Opava. A samozřejmě všechno kolem a při cestách z města do města. Město Albrechtice, co víme a co bychom vědět měli?
Není příliš známo, kdo a kdy sídlo založil, ale soudě podle historických dokladů a archeologických sondáží, se zde lidé usadili v dobách kolonizace Slezska. Dnes leží na samé hranici s Polskem a byť se nemůže chlubit žádnou významnou památkou, zvolil bych je jako výchozí bod pro první den a první noc v regionu. Hotel na náměstí sice nenajdete, ale penzion Marie vám nabídne služby na solidní úrovni. A co se dá dělat a prožít ve Městě Albrechtice? S trochou fantazie a chuti vydat se na pěší nebo cyklistickou túru, je toho na jeden den a jednu noc víc než dost.
Muzeum kočárků by mohlo zaujmout i hodně náročné publikum. Proč? Jsou zde vozítka pamatující doby meziválečné i poválečné, najdete mezi nimi i slavné „osmipéráky“ – kdysi doslova Rolls Rooyce mezi kočárky…. Ale co – sami poznáte a posoudíte, jak pěkný kousek práce odvedl soukromý muzejník. A teď z města ven, do přírody. A do výšek!
Na Hraniční vrch za naprosto ojedinělou ocelovou stavbou dvojrozhledny. Jedno sto a čtyřicet devět schodů vede na 26 metrů vysoký stožár s ochozem, ze kterého se můžete projít po osmnáctimetrové lávce na ochoz druhého stožáru, a přitom se dívat, fotografovat a užívat si jesenických panoramat i rozhledů do rovinaté nížiny na polské straně.
A co dál? Cokoliv. Z Hraničního vrchu k Celnímu rybníku a dál po Městském okruhu do Opavice i Opawice, projít Linhartovy, zastavit se na vyhlídce pod Burkvízem, vyšlápnout na Poutní horu a zatahat za lano zvonku malé zvoničky, zastavit se u kapličky pod Poutní horou a v klidu se vrátit do města. Večer pak nad sklínečkou něčeho dobrého můžete tak, jako my před časem zvažovat, zda byste do Města Albrechtice chtěli přijet ještě jednou. A buďte si jisti, že najdete celou řadu důvodů, proč ano. Je to nejen klid, pohoda a docela zvláštní, klidná atmosféra, tak vzácná v dnešní době plné stresů, ale i dlouhá řada dalších možností, kam se z Města Albrechtic vypravit. K dispozici máte kromě jiného i celé Jeseníky.
Krnov je….
Tak mnohoslibně je na stránkách uvedeno několik titulků, které by nejen Krnovanům a Moravským Slezanům, ale především všem turistům od Aše až po Břeclav dát vědět, že Krnov je městem bohaté historie, ale především solidně postavené a atraktivní současnosti.
Posuďte – „Zelená perla Slezska“, „Město varhan“ „Město mezi dvěma řekami“, „Město Kofoly“, „Slezská Hanoj“, „Slezský Manchester“, „Čisté město“, „Město pěkných holek“, „Město kultury“, „Město sportu“ „Město Krnov je KRRR!“ a „Krnov je KrnON, v žádném případě KrnOFF“.
Bylo by skvělé projít Krnovskými tématy jedním za druhým, ale to bychom museli napsat celou knihu. Spíš necháme na vás a vaší chuti objevovat nové a zajímavé cíle, abyste Krnov objevili na vlastní oči, okusili jej vlastními chuťovými pohárky a prošli jej z jednoho konce na druhý křížem krážem.
Dovolím si na tomto místě s laskavou tolerancí čtenářstva a se svéhlavostí, kterou prý mám, si z Krnova vybrat jedno, dvě témata, která mě zaujala při poslední návštěvě – přiznávám, už před více jak rokem.
Švédská zeď – to je pojmenování, které musí vzbudit zájem, ať chceme nebo nechceme. Kde se v Krnově vzala? Byli zde Švédové? A kdy?
Tak, jako na jiných místech, za třicetileté války seveřané oblehli Krnov. Oblehli, ale nedobyli. Dnes je Švédská zeď unikátní památkou jako součást někdejšího opevnění a spolu s Neptunovou kašnou a věžemi kostela svatého Martina tvoří mimořádně fotogenickou scenérii. A mimochodem – kostelní věž, kde je možné si prohlédnout i byt hlásného, vám poskytne mimořádně vydatný výhled nejen na město, i do širokého okolí.
Určitě zahlédnete i radniční věž, jejíž návštěvu vřele doporučujeme. Sama radnice je novorenezanční budova s výraznými secesními prvky, které odkazují na dobu jejího budování, tedy na samý začátek dvacátého století. Odraz doby zvané belle époque! Doby, ve které Krnov prožíval dramatický a bouřlivý hospodářský a kulturní růst, jehož odkazy najdete nejen na ulicích a náměstích, ale i ve všech kapitolách uvedených o dva odstavce výše.
Z radniční věže nemůžete nedohlédnout až na Mariánské pole jihovýchodně od města, kde z rozlehlé příměstské zeleně vystupují další dvě štíhlé věže poutního kostela Panny Marie sedmibolestné. Poutní místo Cvilín se to celé jmenuje. NA mapách ale najdete i název Mariánské pole. Ať tak či onak, není zbytí, je třeba se sem vydat, nejraději pěšky přes Opavské předměstí, kolem hospody Cvilínky a pak alejí až na místo. Až zde si můžete udělat představu, jak zde vypadaly poutě už před čtyřmi stovkami let a rozhodnout se, na kterou přijedete vy. První pouť pod Cvilínem bývá 30. dubna a poslední až na dušičky.
Projděte pak ještě křížovou cestu a nelitujte těch několika stovek kroků k nedaleké rozhledně Cvilín. Kamenná stavba vysoká 26 metrů vám za jasného počasí nabídne výhledy až na Jeseníky, dokonce i Beskydy zahlédnete a samozřejmě přehlédnete i celý Krnov. Pak můžete přemýšlet, kdy znovu a na jak dlouho do Krnova – třeba za Kofolou nebo krnovskými pověstmi.
Nevím, zda je možné ze Cvilína zahlédnout siluetu nedaleké Opavy. Ale Opava je město, které je třeba vidět na vlastní očí a projít je od Stříbrného jezera až do centra, odkud se jen tak snadno neodchází.
Radnice, kostely sv. Václava, sv. Vojtěch, a konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie – skvost za skvostem. A pak – Slezské zemské muzeum. To je pokladnice informací a artefaktů slezské přírody, společenského a kulturního vývoje, slezského umění i řemesla a bohaté historie. Kromě hlavní budovy můžete navštívit i Arboretum Nový Dvůr, Národní památník II. světové války, Památník Petra Bezruče, Srub Petra Bezruče, Areál čs. opevnění.
A muzea s několika neobvyklými tématy – Muzeum ošetřovatelství nebo patologie, v nedalekých Malých Hošticích najdete Skanzen, o kus dál Pěchotní srub Křižovatka a spoustu dalších míst, která není dobré minout. A nenavštívit.
Ovšem! Opava má ještě jednu mimořádně zajímavou expozic umístěnou v exteriéru. Je to Opavský model Sluneční soustavy.
Na Horním náměstí, přímo před budovou radnice najdete kašnu Kouli. To je Slunce. A pak – zkuste odhadnout kde a jak daleko najdete Merkur, Venuši, Zemi, Mars, Jupiter, Saturn… Použijete-li k odhadu měřítko 1 : 626 576 000, pak by to neměl být problém, i když třeba Země s Měsícem jsou v tomto poměru tělesa značně nevelká.
Leč – projít si Sluneční soustavou a přitom mít možnost se při putování od planety k planetě zastavit tu na dobrou kávu, pak si někde dopřát třeba nějakou slezskou specialitu, kde to zažijete?
Infokavárna Město Albrechtice (budova Měšťanského domu)
Tel.: +420 776 019 757 (Markéta Janíková)
E-mail: janikovam.2@gmail.cz
Facebook: Infokavárna & infocentrum Město Albrechtice
Turistické a informační centrum Krnov, Hobzíkova 13/11, Pod Bezručovým vrchem, tel.: +420 739 548 957, +420 554 697 697, e-mail: tic@mukrnov.cz, www.krnov.cz
Městské informační centrum Opava, Horní nám. 381/67, tel: +420 553 756 143, e-mail: tic@opava.cz, www.opava-city.cz/tic