Ač nejsem těšínským rodákem, město na obou březích řeky Olše, (kterou nazývá většina místních Olzou), jsem si oblíbil již v dětství. Už jako dítko školou povinné jsem jezdil s rodiči na nákupy do Polska, byl jsem fascinován místním specifickým nářečím „po naszymu“ a Těšín jsem vždy považoval za jedno město. V průběhu středoškolských studií, které jsem absolvoval na místním gymnáziu Jozefa Božka, i v následujících letech, kdy jsem se stal obyvatelem města, jsem poznával místa více či méně známá. V následujících řádcích si Vás dovolím seznámit s několika z nich.
Těšín podle staré legendy vznikl na místě, na kterém se sešli bratři Bolko, Leško a Češko. Na počest této legendy byla ve městě postavena studna Tří bratří a od devadesátých let minulého století se každoročně koná slavnost Svátek tří bratří na obou stranách řeky Olše.
Nedaleko studny se nacházejí Těšínské Benátky, malebné zákoutí, které vzniklo v uličce Przykopa, která byla tvořena řadou unikátních domečků místních tkalců a koželuhů, které vystupují přímo z náhonu. Z uličky, jejíž název znamená v překladu příkop, jsou přístupné po můstcích na pavlač přímo nad náhonem. Nejstarší písemná zmínka o Těšíně se nachází v bule papeže Hadriána IV. pro vratislavského biskupa Waltera z roku 1155. Rodem, který nejdéle vládl městu, od roku 1290 do roku 1653 byla těšínská větev Piastovců. Sídlem Těšínského vévodství se stal dnešní Zámecký vrch, který byl dle archeologických výzkumů osídlen již v 5. století před naším letopočtem. Hrad byl postaven v první půlce 11. století. Ve 14. století získal hrad novou, gotickou podobu, stala se z něj kamenná obranná stavba. Hrad byl rozdělen na dvě části: Horní a Dolní hrad. Horní hrad byl obehnán obrannou zdí s věžemi, na Dolním hradě byly hospodářské místnosti, zbrojnice a kobky pro vězně. Na Zámeckém vrchu se dochovala Piastovská věž, je to jedna z nejstarších památek Těšínského Slezska, pozůstatek středověkého gotického piastovského hradu.
Kamenná věž byla místem posledního úkrytu v případě dobytí hradu. Na Zámeckém vrchu se nachází rotunda svatého Mikuláše a svatého Václava, která plnila funkci hradního kostela. Postavena byla kolem roku 1180 a jedná se o nejstarší cihlovou stavbu ve Slezsku a jeden z mála příkladů románské architektury na území dnešního Polska. Po roce 1653 se stali vládci panství Habsburkové, pro které nebyl těšínský zámek strategickým objektem. Až v 19. století došlo k rekonstrukci zámku. Na území Těšína se nachází další stavba, která se může chlubit tím, že je nej. Je to Ježíšův kostel, který je největším luterským kostelem ve středovýchodní Evropě. Základní stavební kámen byl položen v roce 1710, dokončen byl výstavbou věže v roce 1772. Díky tomu, že byl kostel potupně vykázán za brány města, unikl požárům, které město Těšín postihly a zachoval se v původním stavu. V kostele je v současnosti 3500 míst k sezení, pojme však více než 6000 osob. Není to žádný drobeček, je 54 metrů dlouhý, 38 metrů široký a 24 metrů vysoký. Výška věže je 72 metrů.
Rozměry menší, významem stejně důležitou stavbou je Šeršníkovo muzeum (Muzeum Slaska Cieszynskiego). Bylo založeno v roce 1802, jeho zakladatelem byl slezský kněz a sběratel Leopold Jan Scherschnik a jedná se o druhé nejstarší muzeum na území dnešního Polska. Muzejní sbírka byla velmi obsáhlá, byla rozčleněná do několika podsbírek: paleontologickou, mineralogickou, botanickou, archeologickou a historickou. Sbírky byly vědecky uspořádány. Největší chloubou Šeršníkova muzea je rozsáhlá knihovna. Knihovnu tvoří přibližně 12000 knih, můžeme najít vzácné exponáty, například Ciceronovy knihy, publikace od papeže Řehoře IX. a pedagogická díla Jeana Jaquese Rosseaua. Významnou kulturní památkou je Těšínské divadlo, které je ojedinělé tím, že v něm působí tři umělecké soubory, hrající ve dvou jazycích, česky a polsky. Jsou to Česká scéna, Polská scéna a dvojjazyčná loutková scéna Bajka. V Těšíně žila početná židovská komunita. Ve 30. letech 20. století zde žilo 1200 osob židovského vyznání. Na území města byly tři synagogy, do dnešních dnů se dochovala pouze jedna z nich – Synagoga Schomre-Schabos, postavena v roce 1928. Raritou je, že na území Těšína se dochovaly tři židovské hřbitovy, jeden na západním a dva na východním břehu řeky Olše.
Hornin nazvaných podle sídel existuje minimum. Asi nejznámější je těšínit – vyvřelá hornina, jejíž název je odvozen od města Těšín. Jméno jí dal německý geolog a báňský inženýr Ludwig Hohenegger v roce 1861. Původně se název horniny psal teschenit, protože byl odvozen od německého pojmenování Těšína. Název těšínit se používá od roku 1918. Původní název teschenit je mezinárodní. Nyní už těšínit nemá hospodářský význam, v minulosti se používal jako stavební materiál při stavbě silnic. Na území Těšína existují dvě místa, na kterých lze spatřit těšínit. Jedná se o odkrytý masív v blízkosti ulice Kreta a bývalý kamenolom na ulici Majowa. Odhalený těšínit na prvním nalezišti se nachází v dolní partii svahu uzavírajícího široké údolí řeky Olše. Poblíž se nacházejí estakády podepírající hraniční most. Odhalené místo je dobře viditelné a lehce přístupné. Odkrytá stěna je dlouhá přes 25 metrů a nejvyšší (2,5 metrů) je ve střední části. Městská rada v Těšíně v roce 2002 rozhodla o ochraně naleziště jako „dokumentačního naleziště“. Druhé naleziště těšínitu je bývalý kamenolom na ulici Majowa. Kamenolom proniká do lesnatého svahu nad říčkou Kalembiankou, což je jeden z přítoků Olše, na jejím levém břehu. Má tvar pravidelného amfiteátru s rozměry 25 x 25 metrů a je otevřený západním a severozápadním směrem. Kromě horniny mající jméno odvozeno od názvu sídla, existuje ještě rostlina, která odkazuje na název města. Jde o hvězdnatec zubatý, lidově zvaný „těšíňanka“, polsky ciesznianka wiosenna. Hvězdnatec zubatý rozkvétá jako jedna z prvních jarních květin, většinou počátkem března, ale byly zpozorovány případy i v druhé polovině února. Hvězdnatec zubatý patří mezi miříkovité, jejichž květenství tvoří typický okolík. Okolíky Hvězdnatce mají žlutozelenou barvu, vyrůstají na bezlistém stonku, který je až 20 centimetrů dlouhý. Samotné květy jsou velmi drobné a mají žlutou barvu.
V Těšíně nalezneme přírodní rezervaci Lasek Miejski (městský lesík), která byla založena v roce 1961 na ochranu výskytu Hvězdnatce zubatého. Poslední zajímavá lokalita, kterou bych chtěl představit v tomto článku se jmenuje Open Air Museum Cieszyn. Nachází se na obou březích řeky Olše, jedná se o unikátní soubor muzejních expozic, revitalizací nábřeží řeky Olše, vytvoření relaxační zóny a turistického informačního centra. Doufám, že jsem Vás tímto článkem zaujal a přispěje k tomu, že se rozhodnete malebné historické město Těšín v budoucnu navštívit.
Bc. Libor Kus