Září – měsíc na konci léta a na začátku babího léta je jako stvořený pro toulky městem, loukami i lesy. Klášterec nad Ohří si v tomto směru nezadá s turistickými centry mnohem známějšími. Naopak! V mnohém je dokonce předčí.
Klášterec nad Ohří – město jako stvořené k zajímavým toulkám nejen po zámeckých sálech, ale i v okolí, pod Krušnými a Doupovskými horami
Čím? Především klidnou, pohodovou atmosférou a službami, za které se nemusí ani trochu stydět. Najdete zde ubytování, dobře se najíte a ani o možnosti večerního posezení v útulné hospůdce nebo restauraci s dobrou kuchyní není nouze.
Tak prosím, Klášterec nad Ohří, jeho servis, a především zámek svítící tmavší červenou fasádou jsou vám plně k dispozici.
Kde začít?
Přece na zámku!
Není to nádhera? Takhle se rozhlédnout z vyhlídky na zámecké věži? A pak si vyrazit někam do okolí; zřeba na zříceninu Šumburka
Je moudré si naplánovat pobyt předem, a podle, pokud možno, pevného itineráře. Zde je první z možných. Předkládáme vám jej jako téma, s nímž můžete dál pracovat podle vlastního uvážení nebo jej převzít tak jak je a na ty další si počkat zase několik dnů.
Čím se Klášterec proslavil nejvíce?
Přece porcelánem. Značka Thun proslavila nejen samo město, ale celé Česko i za velkými loužemi. Každý, ať už je to v Americe jižní nebo severní, na Středním východě či až někde u protinožců, kdo má alespoň pár kousků, ví, že mu domácnost, repre prostory nebo hotel zdobí porcelán mimořádné kvality, skvělé historie a vysoké estetické úrovně. Vždyť se vyrábí už od roku 1794. A jméno šlechtického rodu Thun je spjato právě i se zámkem. Budovali jej po několik generací.
Je tedy jen přirozené, že Porcelánový prohlídkový okruh zde patří k nejvyhledávanějším. I když je třeba přiznat, že prakticky všechny exponáty jsou zapůjčeny z Uměleckoprůmyslového musea. Projdete celkem jedenadvaceti sály. Uvidíte jídelní soupravy prostřené na slavnostních tabulích, v uzavřených vitrínách pak celé kolekce nebo i vzácné jednotlivé kusy z produkce manufaktur nejen z Klášterce nad Ohří, ale také ze Slavkova, Březové, Kysiblu, Chodova, Staré Role, Dalovic, Prahy, Lokte, a dalších – co jméno, to slavná značka!
Kromě toho vás prohlídka zavede i do čtyř sálů, kde vás svým až perleťově matným leskem doslova oslní porcelán z dob, kdy byl skoro státním tajemstvím Číny a Japonska, odkud se jeho výroba rozšířila do celého světa. Sami pak uznáte, že klášterecký porcelán vždy obstál, a i v budoucnu obstojí před jakoukoliv světovou konkurencí.
Jsme lidé moderní, žijeme v poměrně blahobytném světě, ale právě proto by se nemělo zapomínat na události minulé, i když ne tak úplně vzdálené. Zámek v Klášterci nad Ohří pro vás připravil ještě jednu expozici, nazvanou „Příběhy majetku obětí holocaustu“. Nevím, jestli si umíte představit, co všechno se za názvem expozice může skrývat. Nezbývá tedy než přijet a beze spěchu si Porcelánový okruh projít a vnímat všechnu křehkou až něžnou krásu materiálu po hříchu královského. Vždyť kdysi zdobil čínský císařský palác, později z něj jedly i pily hlavy korunované a možná, že si při čtení tohoto článku nalijete čaj do šálku, na jehož vnějším dně je známá značka Thun s korunkou a letopočtem 1794.
Když k tomu přidáte posezení v zámecké kavárně a procházku rozlehlým parkem kolem řeky Ohře – třeba až k Lázním Evženie, máte báječný program na první den. Večer si dopřejte pohodu v hotelu či penzionu a připravte se na další den – tentokrát z Klášterce ven a pak zase zpátky.
Nejlépe na kole.
Víte, že jen necelých šest kilometrů od zámku v Klášterci nad Ohří najdete hned dvě zříceniny hradu Šumburk? Ano, opravdu dvě. Ta starší vlastně bývala pevným hradem Viléma ze Šumburka, který jej postavil někdy mezi lety 1431 až 1435. Úžasná práce a efektivita, co říkáte? Později byl původní hrad několikrát rozšířen, přistavěn a rekonstruován. Ale po velikém ohni na začátku druhé půle 16. století byl opuštěn a od té doby s vypětím sil odolává zubu času. Nicméně vstup mezi zbytky hradních zdí je volný a přinese vám neopakovatelný zážitek.
Tak to je Šumburk – jako správný hrad na kopci, aby se ubránil nájezdníkům. Ale vám nemůže odolat.
Stejně jako návštěva mladší tvrze, jejíž osud byl snad ještě dramatičtější, až nešťastný. Postavili ji po požáru hradu a v 17. století byla v držení rodu Fictumů. V roce 1621 jim byl majetek i s tvrzí zkonfiskován a získali jej Thunové, kteří tvrz přebudovali na poplužní dvůr a hospodařili na něm až do konce druhé světové války.
Po roce osmačtyřicátém byl dvůr znárodněn a péče o něj už nebyla nijak valná. Ještě v „osmdesátkách“ minulého století zde kdosi býval, ale dnes tu smutně stojí jen obvodové zdi a klenby. Ale za návštěvu to stojí. Když pro nic jiného, tedy alespoň proto, abychom si uvědomili, jak čas plyne a přináší nebo odnáší věci špatné i dobré. Je jen na nás, zda pro ty dobré umíme přiložit ruku k dílu.
À propos – čas!
Je čas se vrátit do Klášterce! A podívat se třeba mezi skřítky, víly, čerty a trpaslíky – ale o tom zase někdy příště!
Zámek Klášterec nad Ohří, tel.: +420 474 375 436, mobil: +420 720 732 404, e-mail: nyklicek@zamek-klasterec.cz, www.kultura.klasterec.cz