Dnes město s půl třetí tisícovkou obyvatel proslulo za svoji dlouhou historii již několikrát. Posledně to zřejmě bylo tak nedávno, že si mnozí pamatujete, jak se do Plumlova jezdilo za koupáním, za rekreací, za dobrou zábavou pod zámkem i u hladiny na plážích a v kempech u Plumlovské přehrady.
S toužebně očekávaným zrušením všech restrikcí platných dlouhých 40 poválečných let zájem o Plumlov a jeho rekreační, sportovní, společenské, kulturní možnosti poněkud odezněl, ale nikdy nezemřel. Plumlov má stále své příznivce, pravidelné návštěvníky a fanoušky.
Leč zdravotně společenské dění posledních skoro dvou let ukazuje, že nic neplatí napořád, jak by asi řekl nejeden plumlovský rodák – na furt.
Protože jsme neposední, zvědaví a zajímá nás, jak se kdo umí popasovat s covidovou nepřízní osudu, navštívili jsme Plumlov letos v létě nejméně dvakrát spíš jako turisté než novináři. I když reportáže z našich návštěv stejně nemohly nevzniknout. Zalistujete-li na stránkách, které máte právě otevřené, najdete je během chvilky.
Bylo tedy otázkou jen krátkého času, kdy se ve městě nad Podhradským rybníkem, u Plumlovské přehrady a pod nejužším zámkem v Evropě objevíme znovu.
Stalo se a před několika dny jsme se setkali se starostkou města Plumlova paní Gabrielou Jančíkovou a povídali si o městě, o jeho turistickém potenciálu, plánech a záměrech. Na rozdíl od některých jiných rozhovorů nebylo třeba klást mnoho otázek. Stačila jedna na úvod a pak už jen poslouchat a rozumět:
- Paní starostko, kdo znal a oblíbil si Plumlov dříve, zná jej dodnes a bude znát a bude jej mít rád i nadále. Jak byste ale představila své město mladým, a hlavně novým turistům ze vzdálenějších regionů?
Ač by se náhodnému mladému turistovi mohlo zdát, že Plumlov je docela malé městečko, kterým projedete během několika minut, skutečnost je naprosto jiná. Stačí zastavit, zaparkovat a umět se dívat. Myslím, že se ještě nestalo, aby někdo autem, na kole pěšky nebo autobusem projel Plumlovem a neviděl náš zámek. Když říkán „náš“ myslím to doopravdy. Město je opravdovým, odpovědným a pečlivým majitelem starého, skutečně unikátního šlechtického sídla s historií sahající až do prvních desetiletí 13. století. To na skále nad říčkou Hloučelou stál pevný hrad, pravděpodobně založený Přemyslem Otakarem II. pro ochranu nově osídlených oblastí. Některé prameny uvádějí, že jen založil Otakarův levoboček Opavský vévoda Mikuláš I. Ten také byl držitelem celého panství.
Plumlov a zámek – jak vypadal v roce 1720
Hrad byl hrad a jak měnil své majitele a jak se měnila společenská a politická situace, muselo se stát, co se stalo: vlastníky hradu byly na začátku 16. století Pernštejnové, a ti zahájili přestavbu hradu na zámek. Ale až Karel z Lichtenštejna tuto myšlenku začal vážně rozvíjet, financovat a především realizovat. A tak v letech 1680 – 1688 se v zrcadle Podhradského rybníka začal shlížet renezanční zámek s výraznými manýristickými prvky. Zámek sice nikdy nebyl dobudován do plánované podoby čtyřkřídlého sídla a v podstatě zde Lichtenštejnové nikdy ani nežili, ale stojí dodnes a zasluhuje si mimořádnou pozornost.
Nicméně zámek je naší skvělou dominantou, je v majetku města a krok za krokem pracujeme na jeho aktivním využití, opravách, údržbě a citlivé rekonstrukci. Že to není jednoduché, nemusím zdůrazňovat. Ale zámek je náš fenomén. Přiznávám i velice osobní vztah k této překrásné, štíhlé, vysoké a impozantní stavbě: vždyť jsem právě zde, na zámku žila se svými rodiči až do svých 6 let. A i potom jsem jej neuměla docela opustit, zapomenout na něj. Snad i proto se tolik snažím – dnes z pozice starostky – o něj pečovat a vracet život na nádvoří, do přilehlých objektů a do přístupných zámeckých sálů.
V současné době provádíme turisty zámeckými sklepy, patry, která jsou bezpečně přístupná a hlavně – pořádáme na nádvoří spoustu akcí, které stojí za pozornost a návštěvu. Musím připomenout, že i přes všechny nesnáze, které působí „covid“, jsme letos prožili docela slušnou sezónu se spoustou spokojených návštěvníků.
Ale nejen zámek i Podhradský rybník a Plumlovská přehrada si zasluhují pozornost. Věřím, že poté, co se naši turisté podívali po celém světě, vezmou zase svoje děti a vnuky a začnou znovu objevovat naši překrásnou zemi a že nevynechají ani Plumlov.
Je asi pravdou, že přehrada, koupání, lodičky, festivaly a koncerty na nádvoří nebo cyklovýlety jsou převážně letními aktivitami, zatímco zima v očích turistů patří lyžím. Ale chtěla bych hodně důrazně připomenout, že i jaro, podzim a zima jsou u nás v Plumlově nesmírně krásné. Přijeďte k nám ne na Vánoce, ne na Silvestra. Přijeďte v zimě! Bude vám dopřáno nemálo zážitků, které byste u nás nečekali. Ať už dlouhé vycházky třeba na Hamerskou stráň nebo Kozí horku. Obě místa požívají statut přírodní památky a jsou dokonalou ukázkou typické krajiny našeho města okolí. I když tudy nevedou značené trasy, stojí za to si udělat čas na „malou Plumlovskou expedici“ s výhledy, které vám dovolí porozumět tomu, co je Haná.
Ale nejen to. I procházky městem vydají na nejméně dva, ba i více dnů pobytu. Ve městě můžete projít po okruhu, který vás povede od busty lehce komplikovaného poety a tvůrce „lamezonu“ Václava Svobody Plumlovského ke kapli sv. Antonína, parkem pak lehce vzhůru ulicí Bezručovou ke kamennému Janovi z Nepomuku a dál ke kostelu Nejsvětější trojice. V kostelní zdi jsou dodnes zazděny dvě železné dělové koule a pískovcová pamětní deska jako trvalá připomínka švédského obležení. Další dvě, tentokrát kamenné pak byly zazděny do zdi bývalého hřbitova. V kostelní fasádě najdete i několik kamenných náhrobků s nápisy, které jsou dodnes čitelné. Za zastavení stojí i další sochy ve městě – třeba opravdu veliký, určitě „nadživotní“ lev na pomníku padlým v obou válkách nebo busta už zmíněného rodáka, naivního básníka „Plumlovského“.
Busta plumlovského „veršovce“ v parku. Někdo se jeho veršům směje, jiný je považuje za podivné. Nicméně, Václava Svobodu Plumlovského, skutečného člověka, bychom mohli s klidem považovat za předchůdce fiktivnho velikána Járy Cimrmana.
Jiná, neméně zajímavá vycházka vede kolem Podhradského rybníka a Plumlovské přehrady, byť jsou na podzim vždy značně vypuštěné, nebudete se na nich ani chvíli nudit. Umožní vám projít pod korunami stromů a křovin na prudkém svahu pod zámkem, ze kterého tu a tam vyčnívají rostlé skalní masivy. Právě z této cesty se vám otevřou pohledy na zámek, které byste nečekali.
A to samozřejmě zdaleka není všechno. Mezi Plumlovem a Mostkovicemi nedávno vznikla skutečně unikátní síť cyklostezek – ale to je téma, které si necháme na jaro.
To potom oceníte, že v Plumlově najdete pohodlné ubytování v několika zařízeních, nakoupíte, dobře se najíte, pochutnáte si i na sladkostech – inu Haná! A pak vzhůru na cesty z města ven a zase zpět. Kdykoliv můžete zajet do nedalekého Kostelce na Hané, do Čech pod Kosířem, do vesnic a vesniček, kde jste ještě nebyli, ale budou se vám líbit, a nakonec i do Mostkovic a Prostějova. Ale to už jsou témata pro další povídání a pozvánky.
- Vážená a milá paní starostko, nebylo toho málo a nebylo to všechno, co se o Plumlovu dá říct a napsat. Jak mám ale do tohoto rozhovoru dostat všechny emoce, které jste dala najevo, a přitom nepoužít taková ta velkolepá a často „vyprázdněná“ slova? Přál bych tedy všem čtenářům, aby si s vámi mohli popovídat osobně, jako my. Prosím tedy, najdete v co nejkratší době čas se s námi znovu setkat, abychom se společně znovu, a ještě podrobněji a s ještě intenzivnějšími emocemi nabídnout vše, co Plumlov nabízí?Určitě ano a věřte, že se dobře připravím a třeba se i společně vydáme na procházku městem. Snad se mi podaří vyjádřit svůj vztah k Plumlovu ještě intenzivněji.
- Děkujeme tedy sami za sebe i za naše čtenáře, že jste nám věnovala svůj čas a těšíme se na další setkání. Teď se ale rychle seberu a vyrážím alespoň na krátkou výpravu Plumlovem.
Takže na závěr alespoň malá fotoreportáž s velmi, ale opravdu velmi stručným popisem:
Pro všechny, kdo neodolají a chtějí se do Plumlova okamžitě vypravit: obraťte se na Turistické informační centrum Plumlov
Zámek 99, 798 03 Plumlov
Tel.: +420 773 444 500
e-mail: zamek.plumlov@seznam.cz,