S obavami, nejistotou, ale i s pokorou a pečlivou přípravou jsme přijali výzvu!!! (zde si dovolím ozdobit slovo „výzva“ třemi vykřičníky nejen proto, že to byla výzva opravdu smělá, stejně jako fakt, že jsme ji přijali, ale i proto, že ty tři vykřičníky jsou nedílnou součástí loga Ostravy, respektive instituce OSTRAVAINFO!!!, které patří mezi těch nemnoho skutečně skvělých). Jinými slovy: TRAVEL profi se ujal role lektora na katedře VŠB – TUO (Hornicko-geologické fakultě) skrývající se pod číselným kódem 541. Lidskou řečí je to katedra geologického inženýrství.
Profesor Marian Marschalko v debatě se studentkami – o čem? Jak jinak, také o cestovním ruchu, zejména o tom geovědním a montánním.
Intermezzo: patříte-li ke čtenářům, kteří v tuto chvíli zbystřili a chtěli by se dozvědět více jak o možnostech studia, tak i o samotném oboru který vyučuje katedra geologického inženýrství, a především pak o geovědním a montánním turismu, nechť si počká, za pár dní vyjde rozhovor s profesorem Marianem Marschalkem. On je hlavní duší, mozkem a hybatelem oboru, který se na katedře usadil už v roce 1994. A nejen to! Je to velký fanda cestování za netradičními cíli a nadšenec nad jiné.
Inu tedy.
Čekal nás fantastický maraton. Trasu dlouhou několik desítek hodin jsme běželi se studijní skupinou čtvrtého ročníku navazujícího, tedy magisterského studia; ačkoliv, na začátku nás bylo o deset více. To se k nám přidali studenti prvního a druhého ročníku. Ti ale opustili náš peloton v první třetině. Ne, že by je naše tématika nezajímala, ale povinnosti je vedly do jiných poslucháren. Naprosto bych ale nevylučoval, že se i s nimi zase brzy setkáme. Ale to je, a hlavně zřejmě bude jiná kapitola, jiný příběh v jiném čase. Ale brzy.
Skupinka studentů, kteří se mě ujali a poodhalili mě něco z tajností geovědního a montánního turizmu, zejména pak s jejich hlubokou geologickou podstatou.
Věřte, že před tématem nových trendů v cestovním ruchu jsme měli hodně velký respekt. Byli bychom mohli sebrat to či ono z tzv. odborných literatur, sehnat publikované zkušenosti kdesi ze zahraničí, celé to sesypat a namíchat v jednom hrnci a uvařit hodně akademickou polévku. Možná hutnou, ale její výživové hodnoty bychom považovali za sporné. Protože co jsou nám platná cizí východiska a závěry v dobách, kdy veškeré cestování přes hranice, jakkoliv symbolické, zapovězeno jest. Co jsou nám platné poučky tvořené v dobách předcovidových, když potřebujeme zmapovat a vymodelovat co nejkonkrétnější a co nejreálnější vize, jakými cestami se bude turistika a cestovní ruch ubírat za týden, měsíc nebo rok. Kde a z čeho bychom měli usuzovat, s jakými novými trendy máme počítat, když ve veřejném prostoru kolují zprávy hovořící, že např. polovina hotelů v Praze už zavřela nebo co nevidět zavře. Ne na pár týdnů – na furt. Možná se domy prodají jiným majitelům, možná je někdo přebuduje a dá jim novou funkci, kdo ví? Ale neodvažoval bych se jakkoliv pasovat do pozice prognostika.
S vědomím, jak tenký led máme pod nohama, jsme se orientovali spíš na diskusi, debatu či besedu s mladými lidmi, kteří májí:
1 – život před sebou
2 – chtějí pracovat v oboru
3 – vidí svět trochu jinak, než my dlouho dospělí
4 – mají své zkušenosti z vlastních cest po světě
5 – a co je hlavní, jsou dobře vybaveni pro tvorbu vlastního názoru v konfrontaci s názory jinými.
Z celého našeho miniturné celkem přesvědčivě vyplynulo, že ostravští studenti v zásadě pozitivně přijali základní teze své katedry a jsou rozhodnuti přispět ke zdárnému posunu geovědního a montánního turismu na výsluní. Mají dobré vize a dostává se jim solidního základu nejen v teoretické podobě.
Vraťme se teď alespoň na chvíli do posluchárny Geologického pavilonu profesora Františka Pošepného v areálu VŠB-TU Ostrava. Nevím, zda jsme naplnili očekávání studentů, zda jsme jim alespoň poodhalili, jaké že nové trendy v cestovním ruchu lze očekávat. Vím ale, že jsme společně přišli přinejmenším na to, že nové trendy se nedají stanovit od stolu v tichu pracovny, u monitoru PC nebo řazením světových statistik o počtech cizinců migrujících odněkud někam do přehledných tabulek.
Nové trendy v turistice se rodí v samém epicentru cestovního ruchu. A mění se nejen v závislosti na ekonomické situaci Evropy, Asie nebo obou Amerik. Tvář nových trendů se naštěstí nemění dle vůle ministerstev nebo národních boardů. Jsou průměrem nabídky a poptávky a stále častěji pak měnících se požadavků turistické veřejnosti a schopnosti cestovních kanceláří, destinačních agentur a producentů turistických produktů rychle a efektivně reagovat na současné požadavky.
Možná se nám podařilo dokumentovat alespoň v základu naše vidění celého problému na konkrétních příkladech u nás doma, v Česku, na Moravě i ve Slezsku. Představili jsme studentům několik úspěšných projektů, které v konkrétních regionech dokázaly posunout cestovní ruch kupředu a možná založit novou podobu trendů zatím spíše latentních:
Ohřecká osmička (OO) – báječný projekt destinační agentury Dolní Poohří je seriálem pochodů regionem po místech méně známých i neznámých. Systém Ohřecké osmičky je geniálně jednoduchý, ale po okraj naplněný nejen zážitky a poznáním, ale také skvělou atmosférou a duchem přátelství. Není v možnostech této reportáže OO popsat do detailů. Ty si najděte na www.dolnipoohri.cz
Aktivity malé obce Velenov na Drahanské vrchovině – nejedná se o turistickou obec vybavenou nemodernějším pohodlím a servisem. Jde o obec a několik okolních vesnic, kam je dobré zajet, a tak trochu se vrátit do dob klasického českého trampingu. Tedy k pobytům a putováním přírodou, trochu skromněji, než by dokázala kdejaká celebrita, o to ale intenzivněji, určitě skromněji, ale v zásadě užitečně. Že by se tramping stal fundamentem jednoho ze staronových turistických trendů? Proč ne? Tramping byl, je a může být snadno dostupný všem, a přitom zůstat nádherně svobodným. Zejména v době, kdy to, co jsme desítky let považovali za samozřejmost, najednou neplatí a nikdo neví, co bude či nebude dál. Přijeďte na Číhátka nad Velenovem, zajděte k rybníku na Suchém, vyšplhejte na kopec Vrdlov na Valchovem a jakékoliv pochybnosti se rozplynou jako ranní mlhy. Chcete-li vědět víc, hledejte v dalších reportážích na webu, který máte právě otevřen. Hledejte a naleznete.
Za všechny turistické produkty dotýkající se přímo i nepřímo geovědního nebo montánního turismu nemůžeme nezmínit Brno a jeho produkty v městském podzemí. Možná, že jejich brněnští tvůrci neměli záměr naplnit některé vize ostravské katedry. Ale člověk nemusí být zrovna odborník, aby objevil a uvědomil si, jak dobře středověké sklepy, vodojemy, krypty a další podzemní prostory pod Brnem zapadají do konceptu geovědního turismu.
Asi bychom mohli ještě pár podobných typů popsat, ale není až tak nutné sepisovat sáhodlouhé seznamy. To nedůležitější je si uvědomit, jaké možnosti geovědní a montánní turismus dávají každému městu, obci, regionu, kraji. Je na místě připomenout, že o místech v této reportáži zmíněných najdete podrobnější informace v článcích na webu, který máte právě otevřen.
Kdybych se měl dopustit krátkého závěru, nezbylo by mě než napsat, že při hledání nových trendů se studenty geovědního a montánního turismu jsme poznali, že právě tento obor je sám o sobě dobrým novým trendem.
Není zbytí, zde je to pravé místo pro poděkování profesoru Marianovi Marschalkovi a jeho kolegům za pozvání, studentům za to, že s námi vedli smysluplnou debatu, pomohli nám nahlédnout za geologickou oponu a zhlédnout nové a zajímavé perspektivy turismu a cestovního ruchu.
O dodat závěrem?
Snad jen to, že se k tématu geovědního a montánního turismu budeme vracet a vynasnažíme se nejen přinášet informace o nových produktech, ale podávat pomocnou ruku i všem, kdo se snaží vymýšlet a nacházet nová a neopotřebovaná turistická témata. A každému, kdo by se chtěl popisované problematice věnovat hlouběji a poučeně, doporučujeme obrátit se přímo na katedru geologického inženýrství VŠB-TU Ostrava a třeba se i pustit do studia.
Nedlouhá reportáž, kterou jste, doufám, právě dočetli, si nedělá ambice naráz popsat všechno, co si téma nových trendů zasluhuje. Na jeden text je to téma příliš hmotné. Budeme se tedy k němu vracet – jednou přímo jako samostatnému tématu, jindy trochu obloukem prostřednictvím produktů, které již na trhu máme. Budeme hledat a věřím, že i nacházet. Nepochybuji, že i v další spolupráci s katedrou geologického inženýrství Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava.