Festival malých pivovarů a vynikající muziky VESUF o právě uplynulém víkendu, tedy v pátek 5. a v sobotu 6. července svým půlnočním zakončením vstoupil do druhé dekády své úspěšné existence. Celým svým pojetím a jeho postupnou organizační a kulturní kultivací a neméně i produkční profesionalitou opět významně vyfutroval svoji pozici na více, než regionální platformě. Festival malých pivovarů VESUF se stal celorepublikovou událostí. Nejen díky tomu, že jednou do roka je na Pastýřské louce k mání unikátní kolekce piv, jejichž chrakteristiku bychom mohli směle označit jako oslavu pivních tradic, umění sládků a podnikatelské šikovnosti jejich majitelů.
Nebylo v našich redakčních silách zeptat se všech pivovarů, kolik piva se za dva vesufácké dny „vydegustovalo“, Tak snad alespoň jeden postřeh – když jsme měli u stánku pivovaru Klenot z Hradce Králové v neděli v podvečer chuť ještě aspoň na jeden Kazbek – došlo. Bylo to poslední pivo z celkem 1500 litrů. Můžeme vás uklidnit. Za rok, na VESUFU 2025, určitě nedojde.
Co se týče hudebních produkcí, je třeba zdůraznit, že VESUF už před dvěma, třemi lety směle překročil i hranice České republiky. Zatím především na slovenskou hudební scénu. Ale kde je psáno, že za rok, dva z festivalového pódia nezazní skaldby kapel německých, polských nebo … proč vlastně ne!
Letošní ročník prokázal, že zájem publika, veřejnosti o VESUF má skutečně – ale fakt skutečně rozumně stoupající tendenci. A podle slov jednoho z „otců zakladatelů“ VESUFU, starosty Velenova Jana Havelky, by měl i kam rozšířit své festivalové hřiště, aniž by kdokoliv přišel o všechny výhody, které Pastýřská louka nabízí – o blízkost obou dvou vesnic, možnosti ubytování v kempu u rybníka a především o unikátní výhledy, jejichž scenérie jsou fantastickou kulisou ráno, v poleden i při západu slunce nebo za jasné noci.
Možná teď čekáte, že se znovu vrátíme na festivalový pažit před pódium a připomeneme si, kdo všechno předvedl svoje umění, novinky nebo léta úspěšné a hrané skladby, s jakým pivem přijel ten či onen pivovar. Ale v tuto chvíli nám to připadá zbytečné – všichni si všechno stále dobře pamatujeme a ještě dlouho pamatovat budeme.
Zdá se nám, že při příležitosti desátého ročníku je přinejmenším slušné nezapomenout na desítky a desítky lidí, bez nichž by žádný festival nepřežil víc jak jeden nepovedený ročník
V první řadě se patří vzpomenout „otců zakladatelů“, tedy pár správných chlapů, se kterými jsem měl možnost se párkrát potkat v době, kdy zkratkové slovo VESUF postupně dostávalo náplň obsahovou, technickou a v celé své podobě i filosofickou. Pamatuji-li se dobře, na tenkrát poněkud zarostlé Pastýřské louce Honza Havelka, starosta Velenova, to tenkrát vyjádřil celkem lapidárně: podívejte se na ten výhled. Zde se přece nic jiného, než dobré pivo s dobrou muzikou a báječnou náladou nedá provozovat.
Starostové – Jakub Hlubinka – Suchý a Jan Havelka Velenov
Jako rodák ze Suchého nemůžu než dodat, že výhledy mezi lesy nad Suchým a Velenovem znám už šest a půl desítky let /těch prvních pět jsem dobrovolně „odmáznul“/ – a nelze, než pevně a neochvějně stát za pravdivostí výše kurzívou uvedených slov. Jsou překrásné a jinde byste něco podobného jen obtížně hledali.
Ovšem od původní myšlenky k prvnímu ročníku to ještě nebyla úplně rovná cestička – nicméně se podařilo. Starosta Suchého Jakub Hlubinka přiložil ruku k dílu kde to šlo a Jirka Zbožínek chystal první detaily prvního ročníku. Alespoň tak jsme o tenkrát viděl.
Jirka Zbožínek
Leč deset let uplynulo jako mávnutím prouttkem a k „otcům zakladatelům“ se přidali další, měl-li bych být konkrétní, tak to byl je především Jan Kočí. Pokud bych jej měl charakterizovat, je to sice brňák, ale je náš. Bydlí a žije skoro trvale jen pár kroků nad Pastýřskou loukou, je to zdatný organizátor a manažer, který kromě péče o festivalový areál a jeho vzorně udržovaný pažit dokázal dát dohromady opradu tým snů perfektně zvládající vše od dramaturgie až po produkci a všechny doprovodné profese.
A teď mi bude ouzko.
Jak na někoho nezapomenout? Jak seřadit a připomenout ty desítky lidí, kteří festival chystají, starají se o jeho klidný a bezpečný průběh, aby někde „nespadl řemen“.
Produkce – Dan Pavloň a jeho žena Alena: věčně usměvaví, klidní a pracovití, až k neuvěření: Něco chybí? Za chvíli to bude tady. Cože došlo? – Jistě, jedem, dovezem, zařídíme. Koho je potřeba dovézt nebo odvézt? Prosím – za dvě, pět minut! Zkrátka produkce. Kdo neví, co se pod tímto pojmem skrývá, měl vědět, že bez dobrého produkčního by se nenarodily ani televizní noviny – natož VESUF!!!
A k tomu ještě něco navíc: Dvojice Dan a Alena jsou neskutečně pozitivní a všechny trablíky, kterých při takové akci není málo, řeší v klidu a s úsměvem. Přitom s pečlivostí vzorného správce festivalového měšce.
Bedňáci, stavaři, elektrikáři, šoféři… a ještě pár profesí, které bych nazval v úctě a s kloboukem v ruce „Ferda mravanec, práce všeho druhu“ – ti chlapi umí všechno. A jsou zvyklí jakýkoliv problém vyřešit teď! Hned!
Zvukaři a osvětlovači: Kdo kdy zažil, jak to zní, když mikrofon chytí „vazbu“ ví, že to není sranda. Ale aby to skutečně HRÁLO, aby to doopravdy ZNĚLO, aby to LADILO, aby to bylo slyšet a přitom nikdo neochluchnul nebo nepřišel o rozum a vůbec – za to můžou zvukaři!
A aby to taky pořádně SVÍTILO!
Dramaturgie: Myslíte, že by to bez zkušeného a oboru znalého dramaturga šlo? No, určitě byste jeho absenci poznali. Takže Tomáš Kraus, DJ a hudební redaktor a jeho rozkošný chraplák. Řekl bych – znalec současné muziky, rocker tělem i duší, na první pohled „drsan“, ale s něžnou duší. Jak jinak by se mohl narodit program festivalu tak, jak jej známe – se snahou vyhovět co nejpestřejší skladbě publika a přitom udržet jak kavlitu, tak popularitu.
Tomáš Kraus – dobrá duše hudební dramaturgie
Gastro: neméně důležité! Vystupující i personál musí mít nejen co pít, ale musí tu a tam doplnit i energie potřebné k dvěma celodenním šichtám, které se hodinami nedají změřit. Produkce nakoupí, gastrotým připraví a naservíruje. Ať už se jedná o jídlo vařené nebo smažené, o nápoje chladné i teplé, osvěžující….
VESUF 2024 – to bylo, bratru počítáno celkem 14, 15? tisíc lidí, kteří si museli mít možnost umýt ruce nejen po jídle. I to je starost jako mrakodrap. Přivézt, nainstalovat, odvézt, udržovat v čistotě i s potřebným vybavením!!! Kdo si umí představit, co všechno to znamená? A to nepočítám stovky plných odpadkových pytlů, které se musí někam odklidit a pak – po festivalu – celou Pastýřskou louku uklidit.
Na konec je nezbytné zdůraznit ještě jednu významnou okonost: Bezpečí. O pořádek bez konfliktů a jakýchkoliv nepatřičností se bezvadně postarali desítky chlapů bezpečnostní služby a nechybělo ani mobilní zařízení integrovaného zdravotnického servisu. Jim patří dík za to, že všichzni, kdo na VESUF přišli, jej mohli opustit zdraví a bez jakékoliv újmy na těle i na duchu.
Kolem půlnoci ze soboty na neděli:
Zatímco divák, platící návštěvník, po posledních tónech a děkovačkách klidně odchází domů a debatuje o tom, co mohlo být ještě lepší, na Pastýřské louce začínají pracovat první směny „ÚKLIDU“. Sebrat tisíce kelímků, papírů a odpadu kdejakého druhu, aby se hned v neděli ráno mohla Pastýřská loukla dát do své vlastní regenerace. Protože i ten krásně vypadajícíá trávník dostal pěkně do těla. Takže kdo třeba už zítra nebo příští týden půjdete procházkou kolem festivalové louky, možná zahlédne chlapíka za volantem velké sekačky, kterak křižuje po trávníku a posuzuje kde dosít, kde založit novou drenáž… Tak mu aspoň zamávejte.
Protože už teď se chystá VESUF 2025 – s pořadovým číslem 11.
www.vesuf.cz
PS.: O pivu a dalších lidech, o NAŠÍ ŠKOLE z Velenova, o muzice a dalších Vesufáckých lahůdkách zase za pár dní.