S ohledem na aktuální situaci, se pokusíme vyhnout frekventovaným cestám a klouzavým silnicím a zavedeme vás na pěšinky možná ještě neprošlapané. Vem to nešť, prošlápněte si je sami. Třeba v čerstvém sněhu zanecháte stopu, která brzy znovu zapadne nebo roztaje a nezanechá žádnou neplechu, jak se stále častěji děje na cestách turistických i neturistických ledaskde jinde.
Výchozí bod:
Obec Velenov
Trasa – z Velenova nejlépe přes Markův žleb – sice není takto značen na mapách, ale každý vám zde rád poradí, kudy. Dodnes jsou v dolní části žlebu znatelné stopy po bývalém rybníčku, který sloužíval jako „klauza“, tedy jakási brzda pro klády plavené z lesů u Suchého na pilu Šmelcovna. Zbytky plavebního kanálu jsou zde snadno dohledatelné a lze většinou po jeho březích nebo rovnou vyschlým korytem pochodovat do kopce až k rybníku v Suchém.
Dále pak opět lesem k Hornímu rybníčku, dál do „Obůrky“, pak po „Bukovské cestě“ vzhůru k „radaru“ na Skalách a k prameništi říčky Luhy, která je značena jako zdrojnice Punkvy (i když stále tvrdím, jako pevný lokální patriot, že se jedná o prameniště Punkvy samotné. A i když nemusím mít docela pravdu, tvrdit to budu dál). Zajímavá může být i „návštěva“ u chaty Hanačka, kterou zde, v lese postavili před druhou válkou mladí hoši ze Suchého jako místo svých trampských setkání. Za války pak sloužila jako občasná základna partyzánské skupiny Jermak. Dnes zde najdete ale jen repliku původní stavby.
Rozcestník u prameniště Luhy – Punkvy v lese pod nejvyšším vrcholkem Drahanské vrchoviny – Skály
Další cesta povede lesem po celkem širokých cestách zpět na Suchý, pak kousek zpět k Velenovu, ale pozor – jakmile přijdete k lesu, hledejte cestičky po levé ruce – ty vás zavedou nad sousední vesnici Žďárná – můžete sejít dolů, ale nemusíte. Kdo se rozhodne šlapat dál a nebojí se ujít ještě pár kilásků, může dojít opět lesními cestičkami až na křižovatku silnic pod Ludíkovem. Pak ještě kousek do kopce do Ludíkova. Na konci vesnice u „točny“ autobusů, u prodejničky vynikajících mléčných výrobků!!!! doprava. Dejte se cestou necestou přes louky a pole, možná kolem stáda pasoucích se krav – zdrojů základní suroviny pro ludvíkovský tvaroh, sýry a jogurty i máslo. Za chvíli se dostanete nad Valchov, na hřebínek zvaný Vrdlov s výhledem, jaký si zde občas dopřávají i letci na padácích. Dolů do vsi to jde samo, místy skluzmo, hlavně v zimě.
Pohled na Valchov z Vrdlova – jméno tohoto hřebínku na mapách není, ale přidržíte-li se našeho stručného popisu, tento výhled nemůžete minout.
A zde, ve Valchově, se můžete rozhodnout, zda si počkáte na autobus do Boskovic, Prostějova, nebo i dál, nebo zkusíte seběhnout po „staré Valchovské“ až na Bělou – tedy do Boskovic.
Celkem to bude kolem tří desítek kilometrů – ale když se s naším návodem podíváte na turistické mapy, zjistíte, že si tuto trasu můžete rozdělit i na několikrát. Popřípadě ji obohatit o návštěvu vesnice Benešova, kde doporučujeme navštívil prodejnu místní pekárny – mají vynikající produkci, zejména sladké koláče a buchty!
Přátelé, turisté.
Je to sice stručný návod, kudy se vydat na místa, která možná neznáte, ale věřte si, nezbloudíte a rádi se sem budete vracet. Objevíte totiž mnohem víc, než je možné slovem popsat.
Fotografie jsou nejen zimní, ale vynasnažíme se v celém regionu co nejdříve pořídit zimní obrázky třeba rybníčku Dománka na Valchovem, Vyhlídky Na Číhátkách u Velenova a třeba se nám podaří se nepozorovaně vyšplhat i na ten slavný radar na Skalách. Ale to by bylo trochu „mimo pravidla“ – ale ne poprvé.
Pokud byste chtěli něco zvědět ještě o dalších hodně, ale fakt hodně zajímavých místech na Boskovicku nebo i jinde, napište nám, vynasnažíme se nabídnout víc, než čekáte.