Českem sem a Českem tam

12. srpna 2020 | |

Tak to mě zase jednou nedá. Co? Inu taková pěkná televizní práce plně zapadající do selankovitých představ, jak by se měla dělat propagace domácích turistických cílů pro domácí turisty. Seriál vysílání projíždí Českou republikou, vysílá naživo tu z náměstí, tu před nějakou významnou budovou, zve lidi, aby přišli a povídali si s nimi nebo je poslouchali: Potud by to bylo velice dobré, kdyby. Kdyby co? Kdyby se ta vysílací setkání odehrávala někde, kde je to opravdu potřeba víc než ve Varech Karlových, Krumlově Českém, na Ještědu nebo v Telči. Tedy v místech, která jsou zmiňována, propagována a vysílána audio i video, ze země i ze vzduchu tolikrát, že si začínám myslet, že to není samo sebou.

Ale třeba je to samo sebou. Ono je fakt lepší a snazší se příliš nenamáhat a zajet tam, kde to spolehlivě zafunguje, jsou tam milí lidé, mají nás rádi…. místo toho, aby se třeba s trochou námahy duševní i fyzické hledalo v regionech, městečkách a vesnicích méně známých až neznámých.

Třeba bychom se pak v redakci dočkali nečekaného: „před pár lety jsem na jednom veletrhu chodil mezi návštěvníky a ptal se, odkud jsou. Záměrně jsem těm z jihozápadu položil otázku, kdy byli na posledy na Valašsku a zda ještě vědí, kudy se tam jede. U těch starších byla nejčastější odpověď: „…kdysi se školou na výletě…“ u těch nejmladších byla až nepříjemně častá odpověď – „…Valašsko? Kde to je? …“

Omlouvám se Valachům!!!! Nelze je vinit, že někteří naši turisté by občas zabloudili na druhém konci republiky. Nelze vinit západní Jihočechy mladší mileniálů, že jim byl odepřen tak velký kus základního vzdělání.

Ale kdo jsi bez viny, hoď kamenem!

A tak, v naznačené situaci, které si někdo moc nechce všímat, se můžeme těšit na pana prezidenta festivalu filmového a další osobnosti, k tomu někdo ze StarDance či od sportu kterak diváky provedou tu třeba Puppem, tu zase od pramene k prameni nebo na Becherovčičku – to nevím. Ale upřímně, fakt je to to dobré, neřkuli nejlepší řešení současné situace v cestovním ruchu? A proč do seriálu nejsou zařazena místa ze všech krajů? On Olomoucký, Plzeňský nebo Královéhradecký či Středočeský kraj si nezasluhují pečlivé pozornosti?

Názorů na to, jak pomoci domácí turistice může být spousta, ale s pětadvaceti lety práce při podpoře domácí turistiky si troufám tvrdit, že ne všechny musí nutně být úplně v pořádku. Ale on ten seriál je víc promo televize, redaktorů, moderátorů a spřátelených star, než propagace turistiky. Ale hluku je kolem něj dost a dost.

Ale dost, kritizovat umí každý. A není nutné se mnou ani souhlasit. Stačí, když se zamyslíte.

Tak zkusíme něco jako protiváhu – ke každému televiznímu dílu připravíme dílek náš, reportážní, propagační, ale docela jiný. Bez VIP člověků, bez hvězdiček, ať už pocházejí z jakékoliv show, ale s lidmi, kteří přímo na místě opravdu pracují, tvoří produkty, vymýšlejí, jak ještě lépe a efektivně a budiž zdůrazněno, za pár korun, odvádějí práci, nad níž je dobré se přinejmenším pozastavit.

Tak na úplný úvod a pro začátek si zajedeme na pár míst do Karlovarského kraje.

Samo krajské město programově vynecháme, podobně jako další, neméně slavná lázeňská města.

Kynšperk nad Ohří:

Psal se rok 1232, kdy byla obci Cuningberch (Královská hora) udělena zakládací listina králem Václavem I. Jak běžela staletí, mnohé z někdejšího města se ztratilo v nenávratnu, mnohé zůstalo a mnohé bylo postaveno. Jako město požívající výsad „královské“ se mělo čile k světu a jeho význam rostl. Byla mu uděleno Hrdelní právo, posléze i Městské právo a na začátku 15. století Václav IV. svolil s usídlováním kolonistů. Každé další století a historiitvorné události zanechaly v Kynšperku něco trvalého, co stojí za pozornost a co ocení snad každý turista.

A tak bez VIP komentářů vám nabídneme pár pádných důvodů, proč právě do Kynšperku nad Ohří.

Ochutnat Kynšperské pivo. Nemůže být nedobré, vždyť se zde vaří někdy od roku 1595.

Pivovarský komplex prošel nedávno zásadní renovací a modernizací a byl pokřtěn na Kynšperský dvorec. V Pivovarské restauraci si po dobrém jídle můžete dopřát světlou desítku, dvanáctku ležák, polotmavou i tmavou dvanáctku, popřípadě zelený ležák a třináctistupňový Vídeňský speciál – Ale pozor! Pokud chcete vyrazit na některou z cyklotras, raději volte nealko. Počítá se s tím, že v pivovaru vznikne i docela velký a jistě i pohodlný hotel.

Řeka Ohře v Kynšperku tvoří mimořádně kouzelná zákoutí se slepými rameny, četnými meandry. V místní půjčovně můžete získat na den i více kánoi a vydat se po proudu řeky třeba až do Sokolova. Poznáte místa s netušenou poetickou náladou. Až budete podplouvat dřevěnou krytou lávku přes řeku, stojí za to se zastavit, ukotvit lodě a projít se ve stínu, zastavit se u některého z oken a jen chvíli se těšit pohledem na sluneční mozaiku na hladině.

V podvečer stojí za to projít se historickým centrem města, zastavit se pod klenbou městské branky, nahlédnout do kostelů nebo se projít až ke starému – jednomu z nejstarších židovských hřbitovů v Česku.

A je toho ještě moc a moc, co ve městě samém a blízkém okolí můžete prožít.

Třeba ochutnat Pochlovickou minerálku, posedět na břehu rybníka jménem Boží požehnání, popřípadě si v tichosti sednout na ptačí pozorovatelnu na Libockých mokřadech a pořádat zde malé fotografické „lovy beze zbraní“.

Prakticky na samém jižním okraji Kynšperka můžete zajít k pozdně baroknímu zámku v Kamenném Dvoře. Je možná prohlídka? Myslím, že nebudete odmítnuti, a třeba se vám zde tak zalíbí, že zde zůstanete alespoň na pár dní. Zámek slouží jako příjemný a moderní hotel.

Necelé čtyři kilometry jihozápadním směrem nemůžete minout rozlehlou modrou vodní plochu nádrže Jesenice. Leží už na toku řeky Odravy, ale stojí za to – když ne pro to, že se zde můžete vykoupat nebo se projet na lodi či jachtičce, uchvátí vás pohled na betonové oblouky starého mostu, které ční z vody jako připomínka na začátek šedesátých let, kdy se nádrž začala budovat.

A jednu lahůdku závěrem: Ze severního okraje Kynšperka se vydejte po žluté značce kolem Božího požehnání, abyste za pár minut došli ke kapli Panny Marie Pomocné na Zeleném vrchu, to už je na katastru obce Chlum Svaté Máří. Že jste tam ještě nikdy nebyli, že jste o vesnici toho jména neslyšeli – tak vidíte – o důvod víc, proč si častěji vyhledat náš nový web. Protože jen o dalších pár set koků dál se zastavíte, s hlavou zvrácenou a pohledem upřeným na cihlové cimbuří na vrcholu vyhlídkové věže se turistickou chatou u paty.

Jen s lítostí, že nemůžete nahoru, se vydáte dál, přímo do Chlumu. Na náměstí J.W. Goetheho stojí nádherný poutní kostel Chlum Svaté Máří.   Spolu s areálem konventu křížovníků s červenou hvězdou tvoří kompaktní celek vystavěný v letech 1687 – 1728. Pozorný návštěvník si nemůže nevšimnout rukopisu, který zde zanechal kromě jiných i Kryštof Dienzenhofer, první ze slavného rodu barokních stavitelů. Interiér chrámu je úžasnou ukázkou barokního stavitelství i bohaté sochařské a malířské výzdoby.

Zvolte si Kynšperk jako základnu alespoň na pár dní, vyrazte na kole nebo pěšky do okolí, nedejte nic na všechny, kdo možná nad takovým nápadem a rozhodnutím pokrčí rameny nebo nadzvednou obočí. Řiďte se svými pocity, svými touhami poznávat a vidět místa, která se do show televizních nevejdou.

Objevíte turistické cíle, místa a zákoutí, o kterých jste možná neměli ani tušení.

Informační centrum MKS, Maxima Gorkého 1, Kynšperk nad Ohří, tel.: +420 352 683 085,  +420 602 314 241. +420 602 314 246, e-mail:infocentrum@mkskynsperk.cz, mks@mkskynsperk.cz, www.mkskynsperk.cz