Tak to je Brno s výhledem na nejštíhlejší moravské věže – tedy na „Petrov“ – víte odkud?
Vážená paní zastupitelko, sotva jsme si začali myslet, že to nejhorší máme za sebou, už je jasné, že lépe zatím asi nebude. Ale musí opravdu být hůře ve všech ohledech? Jak Brno zvládlo tu, tak zvanou první vlnu covidových opatření?
Nebudeme si nalhávat, že první i druhá vlna epidemie, veškerá opatření a omezení nepěkně zamíchala našimi životy, podniky působící v cestovním ruchu nevyjímaje. Spíš naopak, cestovní ruch opravdu dostává, co proto. Mohla bych vypočítávat ztráty brněnských hotelů, a restaurací, vytáhnout statistiky poklesu počtů návštěvníků z ciziny blízké i vzdálené. Ale myslím, že neustále opakovat, jak je to všecko špatně, nám vůbec nepomůže. S takovým postojem jsme reagovali hned zjara na první nařízení, omezení a opatření – alespoň v Brně, na magistrátu a ve spolupráci s Jihomoravským krajem. Jak jen to šlo, operativně jsme doslova za pochodu měnili parametry akcí tak, aby byly při dodržení všech nařízení realizovatelné. Takže ulice a náměstí v centru Brna neosiřely, prakticky stále se něco dělo. Samozřejmě, že počty návštěvníků byly nesrovnatelně nižší a všichni pocítili i výrazné snížení předpokládaných zisků. Kde to bylo jen trochu možné, město Brno nepolevilo a nepoleví. I když je pravdou, že i naše možnosti jsou omezené. Nemůžeme a ani není z čeho nahradit ztráty hotelům, ale můžeme se zapojit do promo aktivit třeba v oblasti kongresové turistiky a společně pak nabídnout firmám produkty, které budou splňovat veškerá nařízení, a přitom ponesou alespoň trochu uspokojivý zisk. Je to složité, ale kdo nás zná, ví, že se nedáme.
Petrov ještě jednou, tentokrát z centra
S jakými plány jste vstupovali do období přechodného uvolnění?
Analýzy situace a předpokládaného vývoje v době jarní vlny epidemie nám jasně ukázaly, kudy máme jít dál. Podobně jako celá Česká republika jsme se zaměřili na domácí klientelu. Usilovali jsme, usilujeme a budeme usilovat o to, aby do Brna přijížděli lidé nejen z Jihomoravského kraje. A evidentně se daří. Ulice nejsou pusté, lidé v rouškách vstupují do restaurací, baví se, nebojí se vyjít na ulici a jsou disciplinovaní. A jak současné dění ukazuje, je to směr, kterého se asi ještě nějaký čas budeme držet. Nebo se k němu vrátíme v tom okamžiku, kdy budeme vědět, že se může volně chodit po ulicích a náměstích. Věříme, že to bude brzy.
Ano – už cestou od nádraží na „Štatl“, Masaryčkou až na „Čáru“ a pak mojí zamilovanou Josefskou jsem naprosto nenabyl dojmu, že by Brno utichalo a pustlo. Až na ty roušky, ale na to už jsme si skoro zvykli. Jaká byla od jara do podzimu struktura návštěvníků? Odkud do Brna přijeli?
Podle toho, co nám ukazují naše statistiky a průzkumy, se většinou jedná o návštěvníky z Jihomoravského kraje a ze sousedních moravských regionů. Z českých oblastí přijíždí hostů méně. Ale i s tím se hodláme poprat. Určitě opět ve spolupráci s krajem, respektive s Centrálou cestovního ruchu jižní Moravy budeme připravovat strategii, jak je oslovit. Máme svoje představy, avšak musíme je pečlivě korigovat v závislosti na celkem překotném vývoji všech nových opatření. Takže situace je to hodně složitá, ale nikoliv neřešitelná. To jediné, co bychom dnes mohli s jistotou potvrdit, je, že dopady na cestovní ruch budou hodně tvrdé. Ne však fatální. Vždyť Brno má vždycky co nabídnout! A nejsou to jen ty donedávna protěžované cíle či akce jako vila Tugendhat, Velká cena silničních motocyklů, hrad Špilberk, Brněnské podzemí, divadla, koncerty a podobně. Chceme vytvořit zbrusu nové produkty, které představí Brno jakoby pootočené v prostoru, z jiného úhlu, v jiných souvislostech.
Kostel sv. Josefa – kde jinde, než v Josefské – zvenku…
— a zevnitř
Mluvíte mi z duše! Sám jezdím do Brna stále radši a častěji trochu omládnout – do míst, kde jsme se setkávali se spolužáky v dobách našich bezstarostných studentských let. A nepochybuji ani chvíli o tom, že nabídnout, s citem a přijatelným vtipem popsat třeba brněnské pasáže – jaké byly kdysi a jaké jsou dnes – nebo kostely, zákoutí, brněnské výstaviště a jiné skvosty architektury se nemůže minout s úspěchem.
Přesně. Často slýcháme, že „… po covidu bude všecko jinak…“ Asi ano. Ale jaké to tedy bude? Jistě takové, jaké si to uděláme. Buď můžeme žehrat na poměry, zkoušet „se zahojit“ nějakou podporou od státu a podobně, nebo si sednout, udělat pár hlubokých nádechů a výdechů a pustit se znovu do práce. Máme chuť? Ano! Máme nápady? Máme! Máme partnery? Určitě ano a musíme a chceme hledat další – třeba po celé republice! Když jinak, tak jinak, ale úspěšně!
Ještě bych chtěla poslat vzkaz všem, kdo by do Brna chtěli přijet, ať neváhají, město je rádo přijme a ukáže jim, co nečekali. Stejně tak posílám i výzvu do vzdálenějších regionů. Jsme na tom podobně. Vystupme z dosavadních zavedených schémat. Všichni dohromady máme několik milionů českých turistů, o které se nesmíme dělit, měli bychom si je posílat. Nebuďme konkurenty, buďme partnery!
Vážená paní Černá, poslední připravenou otázku nebylo třeba ani položit. Odpověděla jste na ni bez výzvy. Dovolíte, abych v dalším textu, který bude na tento rozhovor navazovat pozval turisty do Brna, jaké znám ze svých čtyř veselých studentských let?
Říkáte „čtyři veselé studentské roky“? Tak to jste je nemohl prožít jinde než v Brně. Brno je město plné života s jedinečnou atmosférou ráno, v poledne, večer i v noci od jara do zimy. Nejen v centru města se potkáte s místními, pracujícími, studenty a s turisty, kteří se tu baví, nakupují nebo živě debatují u stolů v restauracích, pivnicích, vinárnách a kavárničkách. Děláme všechno pro to, aby kdokoliv, kdo k nám přijede, ať z blízka, či z daleka, se vrátil domů a vyprávěl všem známým a přátelům své „veselé brněnské příběhy“. To je to, co činí naše Brno autentickým. To je pro Brno nejlepší reklama. Určitě tedy „dovolím“ a ráda.
Jen o kousek dál, v Josefské – poznámka redakce: Zemanova kavárna, to je téma samo o sobě
Milí čtenáři a turisté kdekoliv v Česku! Co ještě více dodat? Snad jen otázku: „Kdy naposledy jste byli v Brně? Jak je to dlouho, co jste se prošli po České? Pamatujete si ještě kde stojí kotel sv. Jakuba? Víte, kdo byl baron Trenck a co jej váže k Brnu? Takhle bychom mohli otázkami popsat ještě mnoho stránek. Lepší ale bude, když vás budeme zvát do brněnských ulic, na náměstí, do divadel, hotelů nebo na veletrhy.
Zkrátka do Brna.
…No a brněnský drak, v Nilu se narodil, dětem nahání strach, má jméno krokodýl. Visí na řetízku, v průvanu houpe se, píšu do notýsku: „nekrmí se“…“ Tak si kdysi v sedmdesátkách min. st. zabásnil J. Hutka taky o Brně. (min.st. znamená minulého století) Dnes „hlídá“ TIC BRNO
Děkujeme za nás i za všechny turisty za rozhovor a milá pozvání a přejeme Brnu a všem jeho návštěvníkům ty nejúžasnější zážitky.
Každému návštěvníkovi rádi poradí zaměstnanci TIC Brno, a to dokonce na několika místech.
1 – INFORMAČNÍ CENTRUM POD KROKODÝLEM, Radnická 8, Brno, tel.: 542 427 150,
e-mail: info@ticbrno.cz, www.brno.cz, www.ticbrno.cz,
2 – IC TO JE Brno najdete v Panenské ulici vedle vchodu do Mincmistrovského sklepa
3 – TIC Brno – brněnské letiště, příletová hala
4 – TIC Brno hlavní nádraží, před vstupem do hlavní nádražní budovy
5 – TIC BRNO Infopoint Zlatá loď před vstupem na přístaviště na Brněnské přehradě
Ať do Brna přijedete vlakem, autem nebo lodí či přiletíte letadlem, vždy se máte na koho obrátit o radu, doporučení a pomoc.