Kam to teda bude?
Na Moravu, přímo na rovinatou Hanou někde do prostoru mezi Prostějovem, Plumlovem, Konicí a Litovlí. Do kraje, nad nímž se „velebně zvedají dva hřbety – Hanácké Mont Blanc – totiž Velký Kosíř a kousek dám Malý Kosíř – po hánácke zvané Malé Koséř. Přízvisko Hanácké Mont Blanc je přiléhavé – vždyť rozhledna na jeho hřbetě stojí ve výšce 4 442 decimetrů nad mořem. Pak zkuste odolat!
Ovšem to zdaleka není všechno. Mikroregion Kostelecko, to je celkem jedno městečko a tucet obcí. Bez ohledu na velikost, jedna obec krásnější než druhé městečko. A mezi nimi desítky a desítky kilometrů cest a cestiček, stezek a cyklostezek, které svádí k výpravám za zatím nepoznaným.
Vždyť kdo v Plzni, Varech Karlových, Liberci nebo Českých Budějovicích ví, kudy na Kostelecko? Nevěříte, zeptejte se sami sebe – pokud tedy nepocházíte z Kostelece na Hané, Čelechovic na Hané, z Čech pod Kosířem nebo dokonce z Bílovic-Lutotína, Hluchova, Laškova, Lešan, Pěnčína, Přemyslovic, Ptení, Smržic, Stařechovic či Zdětína.
Jaký Mikroregion Kostelecko vlastně je?
V zásadě by bylo možné jej popsat jako klidný, s krásou tak neagresivní, že je třeba ji chvíli hledat a objevovat. A hlavně se pokoušet jí porozumět. Pokud se vám to podaří, pak jste objevili něco, co vám nenabídnou ani v Dubaji. Pravda; all inclusive mikroregionu Kostelecko vám žádná cestovka nenabídne, ale máte unikátní šanci si je zorganizovat sami. Místo animátorů, kteří se postarají o vaše děti, zde máte šanci se stát jejich partnery animátory sami. Na Kostelecku vás žádný reprezentant CK nepovede od pláže k baru, zde si cestu od venkovského kostela k rozhledně nebo zámečku musíte najít sami. A věřte, že to není vůbec marná námaha. Kostelecko zkrátka není pro zpovykané turisty zvyklé, že jen pasivně konzumují cosi, co jim jiní předkládají jako lehce předtrávené menu. Kostelecko je region, kde si každé turistické sousto musíte sami najít a přijít mu na chuť. Věřte nebo nevěřte! Ale kdo to kdy zkusil, a objevil, může se řadit k opravdovým turistickým gurmánům.
Teď se vám možná zdá, že přeháníme – inu, nepřeháníme. Jen jsme tuhými propagátory toho nejlepšího, co máme doma. A nemusí to být stále dokola turisticky zprůmyslněné Lipno, Karlštejn, či jakkoliv odvážné dřevěné nebo visuté stavby v lesích, kam ve své podstatě nepatří.
Tož pojďme!
Napoprvé a hned na Hanácké Mont Blanc. Vzhůru na Velký Kosíř! Skutečnost, že se nachází na území sousedního mikroregionu Kosířsko vůbec nevadí. Protože se někdy vyplácí vyzkoušet, jak nově poznávaný region, město, památka nebo přírodní lokalita působí na doposud příliš nepočmárané turistické dušičky, vzali jsme na výpravu v půli srpna tři budoucí turisty: sedmiletého Moravana Štěpánka z nedalekého Valchova, sedmiletého Jakuba a desetiletého Matěje, oba z Práglu. Co by mohlo takové tři „bratry v triku“ zaujmout hned napoprvé? Zkusili jsme Čechy pod Kosířem. Celkem správně se potvrdilo, že na Mánesa jsou všichni ještě trochu nepřipravení, a dokonce je příliš nezaujalo ani Muzeum kočárů. Ale jen na první pohled. Z paměti jim krása zlacených vozů nebo bryček asi hned tak nevymizí; alespoň do té doby, než je sem vezmeme znovu. To ale bude s největší pravděpodobností na další ročník tradiční červencové přehlídky JOSEFKOL – ta pro ně bude dostatečně dramatická a jistě i s příběhem, který si budou nejen pamatovat, ale předají jej i spolužákům, kamarádům a třeba jedou i svým dětem.
Co ale mělo úspěch daleko průkaznější, boa návštěva Hasičského muzea – jó technika, zejména taková, která hned není hned tak někde k vidění.
Zde místo dlouhých popisů bude stačit pár fotografií.
Dost dobrý. Včetně krátké chvíle neodolatelných hrátek v přilehlém parku.
Ovšem, teď vzhůru na Kosíř.
Dva kiláčky lesem do kopce, po zelené nelze zabloudit. Neznalí mohou trochu znejistět, když ani skoro těsně před cílem není očekávaná rozhledna vidět. Pak se ale doslova vyloupne na konci cesty. Dřevěná šroubovice s ochozem ve výšce pětadvacet metrů nad zemí má v přízemí malou pokladnu, kde kromě vstupenek ne rozhlednu můžete zakoupit pár buřtíků, nealko i trochu alko a po návratu na pevnou zem si je v nedalekém přístřešku opéct.
I zde bude lepší, když popustíte uzdu své fantazii. Jako zdroj můžete využít opět pár autentických fotografií.
Než se pěšky dostanete zpět do Čech ležících na Hané pod Kosířem, než projdete zámeckým parkem, bude podvečer.
V tu chvíli vám bude jasné, že je třeba buď co nejdříve přijet znovu, nebo si najít některý z penzionu v regionu a zůstat.
Proč?
Důvodů se najde několik přehršlí.
Zatím alespoň jeden – co takhle Čelechovice na Hané?
Už jste někdy byli v prvorepublikové četnické stanici? V Čelechovicích můžete. A od četníků pak budete mít tolik možností, že nebudete vědět, kam dříve.
Třeba na stálou výstavu věnovanou dílu Zdeňka Buriana do Slatinic – právě zde můžete po pěším nebo cyklistickém toulání Ksteleckem najít odpočinek a zdroj nových sil v některém z relaxačních zařízení slatinických lázní.
Nebo se vypravte do Náměště na Hané. Zdejší zámek skrývá ojedinělou sbírku míšeňského porcelánu, projdete si zámeckými sály a jistě vás zaujme i expozice biskupských kočárů – fakt honosných.
Pokud by vás zajímalo, kde pracoval, tvořil vymýšlel svá „udělátka“ náš věhlasný akademik Otto Wichterle, zajeďte na Stražisko. Venkovské sídlo rodiny si můžete prohlédnout jen zvenku. Ale za návštěvu stojí i křížová cesta vedoucí k baroknímu kostelu svatých Andělů strážných na vršku nad Stražiskem.
Ostatně kostelů, kaplí, přírodních památek a jiných zajímavostí najdete v celém regionu bezpočet. Stačí se jen vypravit a stanovit si itinerář a pořadí cílů.
Ale v tom vám rádi poradíme zase příště. Dovedete si představit, jak nádherný je na Hané podzim?
Více najdete na: www.kostelecko.cz