Ve čtvrtek 15. září roku 2022 to bylo rovných 987 dní od posledního, patnáctého ročníku turistického veletrhu ITEP. Bezmála tisícovku dní jsme strádali nemožností přijet do Plzně, do sportovní haly TJ Lokomotiva a užít si pracovních, přátelských a společenských setkání a hlavně – možnosti debatovat o problémech, které nás trápí a třeba i o tom, co se podařilo.
Ale nic netrvá věčně, a tak jsme se přes všechna covidová příkoří, a nakonec i energetické a mezinárodně bezpečnostně politické krize dočkali. Turistů ráj se opět ukázal ve své nejlepší formě a připravil šestnáctý ročník veletrhu ITEP přesně tak, jak jsme si jej pamatovali. Organizačně dokonale, vnitřní i vnější atmosférou příjemně, pracovním prostředím inspirativně a společensky? Přímo pekelně.
Vnější dojem letošního veletrhu ITEP Plzeň by mohl naprosto neobjektivně být posuzován jako méně početný jak vystavovateli, tak návštěvníky. Opakuji – neobjektivně! Pokud bychom do hodnocení započítali všechny okolnosti, které způsobily dvouletou přestávku, a kromě jiného doslova masově odvedly podstatnou část turistické veřejnosti od „živých“ prožitků ke světýlkům mobilů, popřípadě počítačů, pak bychom museli uznat, že nemálo vystavovatelů se zachovalo naprosto profesionálně. Přijeli nejen z kraje Plzeňského, ale i Ostravy, vinorodé Moravy, Olomouckého kraje ze Zlína i ze Slovenska, popřípadě z blízkého Německa. A všichni dobře věděli, proč a za kým na ITEP jedou. Protože: byť i na návštěvnosti bylo znát, že není, jak bývala, lidé přišli, měli zájem, ptali se a ač je zhola nemožné vždy vyhovět všem, bylo jen malinko takových, kteří odcházeli uspokojeni méně, něž očekávali.
Budiž to velkým apelem pro další ročníky veletrhu ITEP, zejména pro vystavovatele, kteří už dnes vědí, že opět přijedou, a hlavně pro ty, kteří tak trochu „chytře“ vyčkávali, jaké že to bude.
Samozřejmě je to apel i pro realizační tým oddělení cestovního ruchu krajského úřadu Plzeňského kraje, vedení kraje nevyjímaje. Ilona, Filip, Ondřej, Kateřina, Petr, Ivana, Klára i Irena – do jednoho opět nasadili laťku tak vysoko, že by se od nich mohli učit ledaskde na výstavištích mnohem velkolepějších, než je sportovní hala TJ Lokomotiva Plzeň. Turistické veletržní menu, které výše jmenovaní navařili bylo přiměřeně bohaté. Chuťově pestré, ale vyvážené, a především skvěle stravitelné a plně srovnatelné se všemi patnácti předchozími ročníky.
Bývá zvykem celkem nespravedlivě (protože spravedlivě tohle fakt nejde), vybrat mezi vystavovateli někoho, kdo je nej… Nechci použít slova nejlepší, protože to byli všichni. Ale připustíme-li, že tu a tam mohou hrát roli i osobní zkušenosti, sympatie, schopnost komunikace a třeba i zkušenosti se spoluprací, pak bychom za nás, za redakci, která nevynechala ani jeden ITEP a dokonce v dobách dřevních se připodílela na tvorbě programu, dát pomyslnou zlatou medaili nejméně třem subjektům – v první řadě týmu oddělení CR Plzeňského kraje a pak agentuře OSTRAVAINFO!!! a Moravskoslezskému kraji, kteří přivezli co mohli a ještě to uměli skvěle nabídnout všem, kdo projevili zájem. V druhé řadě bychom zlato pověsili na kliku zámku Tachov a Jízdárny Tachov-Světce. Kdo by chtěl vědět proč, nechť udělá to, co nedávno my: zajeďte, uvidíte a bude vám to jasné. No a do třetice by to byl sám Plzeňský kraj za Vintířovu stezku. Turistickou trasu, kterou představili kromě jiného i poutavou brožurou, ze které rádi citujeme: „…Děkujeme svatému Vintíři za čest, že místo něho můžeme našim ctěným poutníkům či čtenářům přiblížit jeho život, činy i pověsti, ale také připomenout stopy, které zanechal v regionu jednoho pohoří obývaného dvěma národy…“
Zdůvodnění, proč právě tyto tři instituce by si zasloužili ocenění není tak složité:
OSTRAVAINFO!!! byť prezentuje město s poměrně složitou minulostí, už nemálo let to dělá s naprosto fantastickým „tahem na branku“ a s ambicemi stát se turistickou Mekkou nejen pro Slezany, Moravany, a Čechy, ale i pro celý zbytek Evropy a přilehlého Světa. Vědí, co chtějí, vědí, co mají a mohou nabídnout a hlavně vědí, jak na to.
Kdo znáte zámek v Tachově a Jízdárnu v Tachově-Světcích? Znáte pověst o čtrnácti světýlkách? Víte, že slavnou a dodnes v Česku největší a v Evropě druhou největší jízdárnu ve Světcích nechal postavit slavný polní maršál Alfréd I. Windischgrätz? A především – ten báječný chlapík na fotografiích je kastelánem a průvodcem nad jiné povolaným. Přijeďte si jej poslechnout a pochopíte mnohé.
Nakonec Vintířova stezka a Plzeňský kraj – inu, nový a dobře připravený turistický produkt s dobrou prezentací, to je dnes taky malý turistický zázrak, který není dobré přehlížet. Dokážete si představit, co všechno vás čeká na značené trase z Blatné přes Horažďovice, Sušici, Hartmanice až do Prášil a pak skrz Zwiessel, Rinchnach, Lalling až do Niederalteichu na Dunaji? Kdo to nezkusí, nedozví se nic ani o činech a zázracích, které na této poutní turistické cestě vykonal svatý Vintíř.
Nechť se nezlobí ostatní, které jsme nejmenovali.
Nechť ale vědí, že jsme připraveni rychle zareagovat na jejich jakoukoliv výzvu k návštěvě, k debatě o tom, co nachystali, připravili, realizovali, a vymysleli pro turistickou veřejnost. Přijedeme a rádi se podělíme se všemi našimi čtenáři.
Ať tak či onak, je ještě jeden vystavovatel, kterého je dobré si všimnout. Žádnou medaili bychom mu neudělili, protože žádná není dost dobrá. Hledali bychom po celém Česku destinační agenturu, společnost nebo instituci, která se doslova vymyká běžnému průměru, pak je to Dolní Poohří. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že se nejedná o placenou ani neplacenou reklamu, ale jen o prosté sdělení vlastních a dlouholetých zkušeností, včetně už zmíněných osobních sympatií, a především osobních pracovních zkušeností v regionu mezi Kláštercem nad Ohří, Kadaní, Žatcem a Louny – čtyřmi městy, které se jako korálky třpytí na modré stuze půvabné řeky Ohře. Nedivte se prosím vás – od naší první reportáže z Kadaně, tedy z města, které se mnohem později významně podílelo na institucionalizaci celého turistického regionu, je stará už dvacet let! Známe celý region a jeho turistická zákoutí velice důvěrně a je nám velkou ctí, že jsme se o turistické lahůdky z Dolního Poohří i letos mohli podělit při prezentaci společně s ředitelem DA Dolní Poohří Ing. Lukášem Pichlíkem.
A na sám konec: inspirativní byla na ITEPu i prezentace ZOO Zlín. Vzbudila náš zájem do té míry, že jsme se bez jakéhokoli otálení sebrali, přibalili dva malé divochy a vyrazili za zvířátky do Lešné – to je od Zlína co by kamenem dohodil. Ale o tom brzy najdete samostatnou reportáž.
Tak – a to by bylo pro dnešek všechno. Ale jen pro dnešek – ještě se na ITEP 2022 vrátíme asi několikrát.
Na sám konec i pár obrázků v letošního veletržně společenského pekelného setkání při ITEPu. Věřte, že i přes všechnu atmosféru se i zde vedly doslova ohnivé debaty pracovní a na výsost odborné. Pekelně!
www.turisturaj.cz
