Komu není dáno shoraNeví, kde je Černá HoraGranátem na Černé HořeMůžem zapít každé hořeProto dědkům na potvoruNa Černou zas půjdu HoruPetr Bezruč
Zkrátka, Petr Bezruč a Černá Hora se kdysi setkali a navzájem se oblíbili. Jinak by se v bývalé pivovarské hospodě nemohl scházet se svými přáteli, aby společně posílili přátelské vztahy uvnitř zajímavé společnosti zvané „Noha“ a jistě i vnější vztahy s Černou Horou, černohorským pivem a s dlouhými kilometry krásných cest vedoucích z Černé Hory zase zpět při dozvucích vítání jara
Na památku těchto výšlapů najdete na mapách Bezručovu stezku.
Ale jsou jistě i stezky a cestičky, kudy básník a celá „Noha“ chodili, ale už se o tom možná neví. Kdo ví? Od těch dob, tedy od roku 1925 a dalších, se mnoho změnilo. Jen Černá Hora stále stojí tam, kde stávala, pivovar vaří pivo, příroda kolem je stejně půvabná.
Ale někdejší Sladovna! Podívejte se dnes! Hotel několika hvězd, ale prvotřídní!
Bezruče a celou „Nohu“ by město a hotel nadchli do té míry, že bychom dnes o Černé Hoře mohli recitovat celé balady. A nebyly by sociální. Jednou z nich by mohl a být i výprava podél říčky Býkovky až do Kunčiny Lhoty, zpět pak se zastávkami v Rašově, Brťově – Jenči a Žernovníku. Možná, že právě teď byste celou třicetikilometrovou trasu projeli i na běžkách – právě napadl sníh, a pokud si meteorologové příliš nevymýšleli, měl by vydržet, ba co dím, ještě přibývat.
Můžete ale také počkat a po vzoru Bezruče a jeho „Nohy“ přivítat v Černé Hoře jaro a v duchu jejich tradice si jako dozvuky vítání si dát celodenní pěší túru. Nebo snad na kole? Všechno jde, když se chce. Třeba jarní sluníčko konečně osvítí chytré hlavy, které dokáží zařídit, že ten víc jak rok trvající covid korouš už zmizí tam, kam patří a my budeme moct užívat všech služeb, které Sladovna zase bude nabízet. Věřte a nepochybujte o tom, že až to bude zase možné, bude pobyt pod pohostinnou střechou hotelu Sladovna ještě příjemnější, bohatší a mnohem vstřícnější.
Každý, kdo přijede do hotelu Sladovna ví, že proti hlavnímu vchodu se zvedá vršek zvaný Paseka pokrytý vzrostlými listnáči, nad jejichž koruny vykukuje bílá zámecká věž. Ač je zámek veřejnosti nepřístupný, vplatí se najít si cestu na zámecký vršek. Stojí na něm Kaple svaté Rodiny. Bylo to roku 1726, kdy kapli nechal postavit Augustin Kavánek, zemský účetní rada – to už byla nějaká pozice, takže si to jistě mohl dovolit. Neměla příliš klidnou historii. Josefínské reformy ji zrušili, ale zůstala na místě. Od roku 1873 sloužila jako zámecká kaple, rok na to přibyla i dodnes atraktivní Křížová cesta a za první republiky byla kaple přeměněna na hrobku rodiny Friesů, majitelů Černohorského panství. Dnes je vzorně opravena udržovaná. Stojí za to vyšlapat na Paseku kolem všech zastavení Křížové cesty. Ale to je teprve začátek. Z celkové třicetikilometrové trasy, kterou jsme vám dnes připravili, budete mít za sebou sotva první kiláček. Tudíž nemá smysl příliš otálet. Po pár krocích se ocitnete pod klenbou lipové aleje na hrázi Oborského rybníka pod zámkem. Jeho hladinu zdobí zelený ostrůvek – jak poetické! Tady by i vás mohly napadnout první verše. Dál máme dvě možnosti. Buď projdeme ulicí U Selkova a dáme se mezi poli a loukami, přes dvě atraktivní vyhlídková místa směr Býkovice. Nebo – to je trošku delší, kousek od Oborského rybníka dávejte pozor na žlutou turistickou značku a té se držte. Vede krajinou, kde tu a tam zahlédnete meandry Býkovky až se co nevidět zastavíte u dvou překrásných rybníčků – První se jmenuje Korálek. Není divu – je jako skleněná perlička navlečená na šňůrku Býkovky – a jen několik kroků výš, proti proudu se okolní les zrcadlí v hladině rybníčku Na Ohrazdě. Myslím, že teď v zimě, pod sněhem a ledovým krunýřem zde musí být naprosto pohádkově.
Obec Býkovice – jaká je? Inu, docela obyčejná. S kapličkou, uložená ve zvlněné krajině, která nezastírá, že na dohled už se zvedají první náznaky Českomoravské vysočiny. Pěkným i poučným se může stát zastavení v Porčově mlýně. Dřevěný náhon, velké vodní kolo a okýnka do mlýnice. Tak jej uvidíte zvenku. Vstupte, prosím. Po dohodě vás zde provedou jeho současní majitelé.
Na tomto místě máte opět možnost volby:
S pomocí GPS navigace si můžete najít cestičky a pěšinky volnou přírodou, které vás dovedou do Brťova u Černé hory, kde můžete počkat na nás, až obejdeme zbytek plánované trasy pře Kunčinu Ves se zastávkou na rozhledně Babylon. Ta stojí za to: 139 schodů se točí kolem štíhlého ocelového dříku nás dovede na ochoz ve výšce celých 24 metrů. Ale rozhledna sama měří dvakrát tolik. Ale i z těch dvaačtyřiceti metrů dohlédnete nejen na Českomoravskou Vrchovinu, krásnou Pálavu nad vinicemi, ale i Jeseníky a Orlické hory. A pak, že to tady ne ní zajímavé!
Babylon – více slov není třeba
Máme za sebou přibližně první polovinu dnešní túry.
I když nás spět cestou do Černé Hory a hotelu Sladovna čekají vesnice Rašov, Zhoř a Brťov – Jeneč, kde nenajdeme ani zámek, ani zříceninu hradu, nemusíme se obávat nedostatku zážitků. Až k Žernovníku půjdeme nebo pojedeme krajinou, která sama ve své podstatě je nejen krásná svojí vnější podobou. Je nádherná svojí silou regionu prakticky nepoznamenaného velkým průmyslem, jehož kudrnaté kopce a hřebeny střídající se s loukami a poli tvoří přírodní mozaiku hodnou štětce mistrů barev i slova. Sami poznáte, až se sem vypravíte.
Ale to ještě pořád nejsme zpátky v Černé Hoře. Ještě jedno úžasné zastavení pro vás máme připravené – vesnici Žernovník a na jejím okraji rozhlednu. Stojí na plochém vršku a nepotřebuje víc než dvanáct metrů, abyste přehlédli pěkný kus kraje – od modravých obzorů nad Malou Hanou za Boskovickou brázdou, přes Malý a Velký Chlum na východní straně, až po kopec z jehož zeleného porostu znovu zahlédnete bílou věž černohorského zámečku s příslibem posezení v restauraci hotelu Sladovna.
Pravda. Dnes vám ani my ani hotel Sladovna nemůžeme nabídnout víc než příslib dobrého jídla, pohodlných pokojů a skvělého wellness centra. Ale věřte tomu, že je to příslib víc, než věrohodný a poctivý.
Kdo ve Sladovně byl, kdo okusil něco z kouzel mistra šéfkuchaře, kdo si nechal zregenerovat tělo i duši v sauně nebo na masážním stole, dá nám za pravdu.
Nepochybujeme, že už není daleko den, kdy budeme moci znovu mailovat nebo telefonovat do hotelové recepce, objednávat kongresové sály, rezervovat si bazén nebo se spolehnout na bohaté zkušenosti vedení hotelu při zajištění jakkoliv náročné akce.
Hotel Sladovna, nám. U Pivovaru 3, 679 21 Černá Hora
Recepce: e-mail: recepce@hotelsladovna.cz, tel.: +420 539 086 395, 731 689 907