Tak to je Suchý i s rybníkem a zelenými lesy – jste pohodáři nebo dravci?
Sice nevládneme oprávněním uvádět konkrétní jména dotazovaných, ale jejich odpovědi nám daly docela pěkné tři hromádky odpovědí, se kterými se dá dál pracovat a které by bylo možné, a hlavně dobré využít v případě, že by byl zájem o intenzivnější, dobře cílenou a efektivní propagaci rekreační obce Suchý. S mírnými úpravami by bylo lze z nich vytvarovat propagaci i pro širší region.
První hromádka – chataři a rodáci, tedy v sumě pohodáři /pro zachování objektivity otevřeně a předem hlásíme, že to této skupiny patří i autor tohoto textu/.
Velká, skoro podstatná část majitelů chat „V Borkách“ – tedy na protějším břehu rybníka, jsou už druhá, popřípadě třetí generace. Takže prožívali svoje „lufťáctví“, jak se tady kdysi říkalo, už se svými dědečky a rodiči a dnes sem za nimi jezdí jejich děti a jejich vnuci – tedy další dvě nové generace. Ať už z Boskovic, Brna nebo Prostějova. A ti všichni spíš svoje chaty opravují, modernizují a jen v opravdu výjimečných případech prodávají. Jsou tak v podstatě docela místní. A co je pro ně Suchý? Druhý domov, místo, které si zamilovali, zabydleli, a i po těch dlouhých letech je pro ně stále místem hodným zájmu, obdivu a radostí zimních, jarních, letních i podzimních. Znají vesnici i okolí důvěrně a měl-li bych z jejich odpovědí vybrat něco jako jednotící tvrzení, pak by znělo: „… Suchý je mimořádný fenomén, který umí nejvíce ocenit až ten, kdo je důvěrně pozná….“ nebo, s využitím jedné citace: „… Suchý asi opustíme až ´nohama napřed´….“
Takoví chlapáci zde rostou.
Takže chataři jsou vlastně představiteli těch „pohodářů“. Kteří si zde našli doslova báječný způsob rekreace, odpočinku, naplnění volného času, k tomu přidejte řadu místních přátel a kamarádů – a to už je co říct! Zvláště v dnešním světě plném řevnivosti, projevů nervózního politikaření a nezdravého společenského povětří. Zde, na Suchým, je svět ještě v pořádku.
Tři obrázky, které nepotřžebují žádný další komentář
A co že na Suchým nejraději dělají? Jak tráví svůj čas? Hodně na kole, v zimě na běžkách, na podzim houbařením a když se sejde parta – dopřejí si tenis, volejbal a občas třeba i nohejbal. No zkrátka pohoda!
Druhá hromádka – výletníci na den nebo víkend, popřípadě i letní týden v kempu v pronajaté chatce, ve vlastním karavanu, pod plátěnou střechou stanu nebo v některém zdejším penzionu. Obecně by se dal říct, že je to skupina dravců, kteří vědí, že nesmí moc „šeredit“ s časem, který si sami naordinovali. Ti pak naplno a plnými doušky konzumují všechno, co dělá Suchý Suchým a Drahanskou vrchovinu Drahanskou vrchovinou. Po lesních cestách a pěšinách mezi sousedními vesnicemi se prakticky nedá zabloudit. Dříve nebo později vždycky dojedete do civilizace, i kdyby to mělo být až u Malého Hradiska nebo mezi skalkami a jeskyňkami Vratíkovského krasu, popřípadě u Pythagora na Kořenci nebo v Boskovicích, na dně Boskovické brázdy. V zalesněném a neskutečně kouzelně zvlněném prostoru, který Suchý doslova objímá, si turističtí dravci užijí své. Dnes jsou zdejší lesy poněkud prořídlé po jiné kalamitě, ale to zdejší běžecké trasy nebo cyklostezky nezkracuje ani neomezuje. Z jejich odpovědí by bylo možné sestavit kratičký sylabus: „… Když chceme na hrad nebo zámek, můžeme do Boskovic, Lysic, Rájce Jestřebí nebo dokonce Blanska. Ale zde nám nechybí. Zde, na Suchým a kolem, by nás takové památky snad dokonce rušily. Kdo kdy měl možnost vidět východ slunce nad rybníkem, výhledy z terénní vlny nad Velenovem nebo z rozlehlých luk mezi Suchým a Benešovem pochopí, že k poznání alespoň části tohoto regionu je potřeba mít buď skoro neomezeně času, nebo být dostatečně dravý s neutuchající touhou šlapat do pedálů, ale i zastavit se a jen se tak tiše dívat.
Takhle vychází na Suchým slunce nad rybníkem – srpen, po páté ráno
Třetí hromádku tvoří turisté z daleka. Dokonce z takového daleka, které z ryze technických důvodů brání návštěvám více jak jednou, nebo dvakrát do roka. Avšak i tací jsou, a i nadále budou. Není jich příliš, ale ani v nejmenším nelitují, že viděli to, co viděli a zažili, to, co zažili. A i když jim cesta na Suchý trvá třeba i deset, dvanáct hodin, přijíždějí opakovaně a rádi. Pro mnohé z nich je – slovy našeho polského přítele Stanislawa – „… Suchý a Drahanská vrchovina neskutečně nádherný kraj s báječnými lidmi, kam by se rád ještě vrátil – jen co to bude možné, jen co pominou všechna opatření a omezení… u nás v severozápadním Polsku je krajina úplně jiná, rovinatá. U vás na Suchým je to pro nás až neuvěřitelně příjemné. Nejsou to ani velehory, dokonce ani hory. Je to kraj, který vyvolává dojmy jako poslech nějaké romantické skladby… A ještě jednu věc bych rád dodal – takové vepřo knedlo zelo jako Na Dolech jsem dlouho neměl….“ Poznámka – tento citát se týká léta roku 2019.
A takhle zapadá nad Velenovem a Boskovickou brázdou – červenec před dvaadvacátou hodinou
Po pravdě je třeba vše doplnit ještě o jednu skupinu – o takové ty „veltmany“, kterým je každý rybník sotva po kolena, lesy málo zelné, pivo málo studené a moravská klobása „U křížku“ – „…kdo ví, co do toho namleli…“ Ale těch je budiž Bohu děkováno málo, a tak ať si jedou, kam chtějí.
Co dodat na závěr?
Pomalu se blíží konec zimy, jaro se už chystá převzít vládu nad přírodou i našimi turistickými choutkami. Přemýšlíte-li už teď někde u počítače nebo nad turistickými průvodci, kam byste se měli a chtěli vrtnout, zahrňte do svých úvah i Suchý, ať už byste to měli jen pár kilometrů nebo byste museli cestovat přes celou republiku.
Měsíční kouzlo nad Suchovským rybníkem – červenec pozdě v noci.
Ať už jste pohodáři nebo dravci.
Budeme se snažit i nadále přinášet informace o všem co by vás přímo u Suchovského rybníka nebo v okolí mohlo zajímat. Můžete se obracet i na pracovníky Suchovského „íčka“:
Informační centrum Suchý, tel: +420 603 294 588, e-mail:strediskosuchy@seznam.cz, Suchý č. 99, 680 01 Boskovice
Poznámka: Jistě jste zaznamenali, že na mapách není zaznamenán „Suchovský“ rybník, ale Sušský. Možná, že je ta druhá varianta správnější. Ale u nás, na Suchým to byl, je a snad i bude vždycky „Suchovský“. Laskavý čtenář bude, věřím, tolerantní.