Pár slov na úvod: Představujeme vám první z několika avizovaných prací, esejí, či reportáží na regionální témata z míst, která studenti důvěrně znají. Témata jsou zpracována bez ohledu na to, do jaké míry byla konkrétní místa kdy zpracovaná nebo propagovaná v cestovním ruchu a turistice. Nicméně, každá z prací má svůj potenciál. Vyprovokují-li jednotlivé práce kohokoliv z vás k návštěvě alespoň některých z popisovaných míst, pak splnila svůj účel. Reagujte, pište nám i autorům, pište třeba i na Institut geologického inženýrství Hornicko-geologické fakulty VŠB – Technické univerzity Ostrava.
Popis této oblasti jsem se Vám rozhodla prezentovat z důvodu, že mám k tomuto místu velmi blízko. Dalo by se říct, že je to moje dětství. Moji rodiče mají dům přímo vedle sádrovcového dolu, který obklopuje „lesík“, ve kterém jsme si s kamarády hráli, stavěli bunkry, chodili sbírat hřiby nebo jsme se jen tak procházeli.
Kolem lesíku vede také polní cesta k odkališti, což pro nás bylo velké jezero, kterému jsme říkali „Balaton“. Chodila jsem tam s dědou snad každé roční období. Rybáři zde mají už své vyhlídnutá místa, nachází se zde i loďka s vesly, která je ale na zamčená řetězem. Chodili jsme zde na procházky a odměna byla opečení buřtů u vody a sledování labutí.
Samotný důl jsem navštívila jen párkrát. Pracovala tam babička, teď tam pracuje mamka a byli jsme se tam podívat i s mými nynějšími spolužáky. Nasbírali jsem si zde spoustu vzorků do svých sbírek a zkoušeli jsme hledat i fosilie. Bylo hezké vidět, že i ostatní sdílí mé nadšení z tohoto místa.
Kobeřice
Obec Kobeřice se nachází ve Slezsku a leží v okrese Opava. Rozkládá se v údolí Bílého potoka v průměrné nadmořské výšce 251 m n. m. a rozloha je přes 1700 ha. Část obce také tvoří částečně hranici s Polskem. Součástí obce je i Střední dvůr a Padělky. Půda se zde využívá hlavně pro zemědělské účely. Kobeřice jsou známe pro sádrovcový důl, který byl otevřen v roce 1963 a je jediný svého druhu. Obec se skládá z jediné části obce Kobeřice a z jediného katastrálního území Kobeřice ve Slezsku.
První zmínka se hlásí k roku 1183. Patrně moravský markrabí Přemysl potvrdil roku 1236 Kobeřice za majetek hrobnické komendě johanistického řádu. Později náležela zemanskému rodu z Kokor. Roku 1431 byly založeny nové zemské desky. Vznik školy se je datován k roku 1733. K pamětihodnostem Kobeřic náležela zdejší bažantnice s umělým chovem bažantů.
Kobeřice patří mezi nejstarší obce okresu Opava. V rámci vzdělávání se v obci nachází základní škola s tělocvičnou a víceúčelovým sportovním areálem, dále také dvě mateřské školy. Součástí je i obecní a farní knihovna, nově vybudovaný obecní dům a také hasičárna. Pravidelně se zde konají akce jako např. Den obce, Koberský odpust, Masopust atd. Počet obyvatel k 1. 1. 2020 je 3280.
Sádrovcový důl
Na okraji Kobeřic se nachází sádrovcový povrchový důl (Obrázek 1). Společnost GYPSTREND s.r.o. je klasickým těžebním a zpracovatelským aktivním podnikem přírodního sádrovce, teď už z jediné známé lokality v České republice. Kromě zpracování přírodního sádrovce se zde zpracovává i syntetický sádrovec a titano-sádrovec, který firma získává přímo od jeho výrobce Prechezy Přerov.
Obrázek 1: Sádrovcový důl
Místní ložisko sádrovce z Kobeřic a Sudic a ložisko na okraji Opavy jsou součástí opavské pánve. Současné ložisko bylo otevřeno roku 1963 a to jako pokračující ložisko opavského provozu. Ložisko na okraji Opavy bylo těženo od první poloviny 19. století do roku 1963, kdy v tomto roce došlo k jeho zatopení a k vytvoření rekreační oblasti známé jako Stříbrné jezero.
Podle stáří vrstev se důl řadí do kenozoika, nejmladší geologické éry. Ta začala před cca 65,5 miliony lety po velkém vymírání druhů fauny a flóry na konci křídy, kterou končily druhohory – mezozoikum. Nachází se zde i terciérní a kvartérní vrstvy (třetihorní a čtvrtohorní).
Místní ložisko sádrovce z Kobeřic a Sudic a ložisko na okraji Opavy jsou součástí opavské pánve. Současné ložisko bylo otevřeno roku 1963 a to jako pokračující ložisko opavského provozu. Ložisko na okraji Opavy bylo těženo od první poloviny 19. století do roku 1963, kdy v tomto roce došlo k jeho zatopení a k vytvoření rekreační oblasti známé jako Stříbrné jezero.
Současný dobývací prostor kobeřického ložiska zahrnuje plochu cca o rozloze 92 ha, z čehož aktuální těžený povrch tvoří cca 12 ha. Díky prostorům vzniklým vytěžením sádrovce, má lom možnost uložení inertních materiálů, jakou jsou např. stavební sutě, nepotřebné zeminy.
- Sádrovec – Hydratovaný síran vápenatý CaSO₄.2 H₂O s obsahem přírodního jílu, určený jako přísada do cementu.
Vyskytují se zde i různé druhy rostlin, živočichů a hub. Za faunu jsou to např. labutě, vydry říční, bažant obecný, zajíc obecný nebo také srnec obecný. Za flóru je zde velký výskyt růže (šípku). Mezi zde rostoucí houby (Obrázek 4) patří např. křemenáč hnědý.
V dole se kromě sádrovce (Obrázek 2) nachází i vrstvy jílu, který je dobrý pro nálezy fosilií – zkamenělin (Obrázek 3) a také sedimenty pevninského ledovce, jako např. křemen, pazourek, pískovec nebo skandinávská žula.
Do dolu je přísný zákaz vstupu, exkurzi je potřeba si domluvit s firmou předem.
Obrázek 2: Vzorky sádrovce, vlastní nálezy
Obrázek 3: Vzorek zkameněliny v jílu, vlastní nález
Obrázek 4: Houby, vlastní nálezy
Odkalovací nádrž
Odkalovací nádrž (Obrázek 6) je určena především k chovu ryb, které jsou potravou pro vydru říční. Hlavním úkolem této nádrže je přijímat vodu z lomu, aby nedošlo k jeho zatopení. Z nejnižšího bodu povrchového dolu (Obrázek 5) se musí voda neustále odčerpávat, aby nedošlo k zatopení lomu. Nádrž se nachází u polských hranic a voda v ní je mírně slaná.
Obrázek 5: Nejnižší bod lomu
Obrázek 6: Odkalovací nádrž „Balaton“
Na závěr doufám, že jsem Vám přiblížila místo, kde jsem vyrůstala, ať už se jedná o obec Kobeřice nebo o samotný lom. Myslím, že každý, kdo sem bude mít cestu (ať už z jakýkoliv důvodů), by si měl domluvit prohlídku nejen lomu, ale i celé firmy. Vybraný pracovník Vás provede po místě, dozvíte se zajímavé informace a třeba si s sebou odvezete i nějaký suvenýr.
Bc. Barbora Navrathová