Klášterecké turistické eldorádo I.

30. ledna 2021 | | | | | |

Tam, v údolí řeky Ohře, obklopeno zelenými hvozdy leží město Klášterec nad Ohří, turistické eldorádo. El Dorado, neboli „pozlacený“ - původně to byla přezdívka kteréhosi dávnověkého jihoamerického vládce, později tak pojmenovali marně hledané bájné město plné zlata. Jak šel čas, i čeština si přivlastnila slovo eldorádo a dostalo se mu srozumitelnějšího významu: „vysněný cíl“ nebo „vnitřní bohatství“. A to je ono! Klášterec nad Ohří a okolí je pravým turistickým eldorádem, kde můžete nejen hledat, ale dokonce i nacházet víc než nějakou hrudku zlata. Zde vás čekají zážitky obohacující tělo i duši. No – posuďte sami! Třeba cestou na hradní zříceninu Egerberk nad vesničkou Lestkov.

Klášterec nad Ohří, město porcelánu s nezaměnitelnou siluetou, zámkem a rozlehlým parkem, lázněmi a řekou Ohří se vám vryje do paměti už při první návštěvě. Zrána, k večeru, na podzim i vzimě nebo v letním žáru vás dokáže oslovit i omámit tak, že se do něj rádi budete vracet. A nejen samotné město, ale i blízké i širší okolí je plné zajímavých tustických cílů.

I teď, v zimě, je Klášterec nad Ohří příjemným místem, které je dobré si zvolit jako výchozí bod k dlouhým i kratším toulkám turistickým eldorádem západní části Dolního Poohří. Tak vzhůru na cesty! Tentokrát k romantické zřícenině hradu Egerberk.

Kudy na Egerberk?

Podle návodu místostarosty Klášterce nad Ohří Davida Kodytka je to cesta nedlouhá, místy do kopce, cestičkami mezi poli, loukami i lesem. Můžete ji proběhnout za pár chvil, ale může se vám stát i celodenní výpravou s celou řadou zastávek a odboček. Každá z nich je svým způsobem mimořádná.

Vyrazit můžete odkudkoliv: od sloupu Nejsvětější Trojice a sochy rytíře Thuna nazvanou „Pocta kláštereckým Brokoffům“ na kláštereckém náměstí Dr. Edvarda Beneše, od kostela Nejsvětější Trojice pod náměstím, z informačního centra nebo od zámku. Ať už si za start zvolíte kterékoliv místo, v infocentru se stavte určitě. Kromě jiného si zde můžete pořídit útlou knížečku Alíkových dobrodružství – ocení ji zejména děti všeho věku.

Hned na to sejděte do zámeckého parku, zamiřte na cestičky vedoucí kolem Ohře a šlapejte proti proudu až do areálu Lázní Evženie. Zda ochutnáte z některého z pramenů, necháme na vás. Ale věřte, že doušek Klášterecké kyselky je osvěžující a posilující. V lázeňském parku se nesmíte zapomenout pozdravit s několika plastikami, mezi nimiž jistě vévodí půvabná bronzová „Klášterecká moudrá“.

Potom musíte přes řeku. Přeplavat? Možná, ale pozor, je to řeka! Na loďce? Snad by to šlo. Nedaleko mostu je půjčovna loděk. Avšak lze i suchou nohou překonat zdánlivě líný říční proud. Po mostě. Dál se držte červené turistické značky a za chvíli jste u křížku a první informační tabule, od které zahlédnete štíhlou konstrukci vysílače. To znamená, že jdete správným směrem. Jen pár kroků za stožárem můžete na chvíli opustit červené značení a vydat se doleva, podél lesa a hledat jeden z pozůstatků betonové obranné linie budované před druhou světovou válkou, bunkr V.a/20/A. Jako skrčený mastodont si hoví v příšeří smíšeného lesa. Nahlédnout, či nenahlédnout dovnitř? Záleží na vás, ale jen na vlastní nebezpečí. Zvažujte pečlivě. Ale i zvenku je to zajímavá podívaná a možná, že dětem nebo vnoučatům budete moct na reálné ukázce vysvětlit některé historické souvislosti a události. Pro zvídavé: bunkrů je v nejbližším okolí hned několik.

Až se vrátíte na červenou stezku, která obtáčí kopec, na jehož vršku, mezi stromy nastavuje svoje záda malý skalní masiv Jakubova skála, někdy také známá jako Krkavčí, máte možnost opět zkusit své orientační schopnosti mimo značené pěšiny. I když není pochyb, že nějakou vyšlapanou pěšinku zde také najdete. Až stanete na jeho temeni, neuvěříte svým očím – to jsou výhledy!

Stačí se jen otáčet, fotografovat a vstřebávat krásu, o které jste asi neměli ani tušení. Leč pozor – jste na území Přírodní památky Mravenčák. Po chvíli se vaše zraky nemohou nestočit jižním směrem., kde se vám doslova pod nohama otevře zelené údolí a za ním další kopec zdobený zubatým příslibem historie – to je Egerberk. Kdysi pyšný hrad měl jistě původně strážní nebo obranné poslání, ale jak šel čas, měnili se majitelé i nároky na komfort a prestiž. V roce 1317, ze kterého pochází první zmínka o hradu, zde „seděl“, jak prý se tenkrát říkalo, Vilém z Chýš a Egerberka. Později to byli Šumburkové, Jindřich Škopek z Dubé, který jej nechal zásadně přebudovat. Pak následovala celá řada majitelů, až v roce 1460 přišli Fictumové a po skoro celém století hrad koupil Bohuslav Felix Hasištejsnký z Lobkovic – ten už ale patřil ke generaci náročnější šlechty, a proto se přestěhoval na nový zámek Felixburg u nedalekých Rašovic – ale i z něj jsou už jen okoralé zbytky.

Ejhle, Egerberk!

Zbytky opevnění, brány, kdysi chráněné padacím mostem, nádvoří, menší palác a hlavní palác. To všechno je k vidění. S trochou fantazie se můžete přenést do časů největší slávy celého hradu. Hlavní palác míval dokonce tři patra. Přízemí mělo zřejmě poslání hospodářské. Zato první patro už bylo reprezentativní. Velká místnost byla osvětlována jediným oknem, které bylo opatřeno zděnými sedátky – ta jsou dodnes znatelná.

Dokonce se traduje, že právě na tomto místě, v tomto okně hradu Egerberk seděl, odpočíval a pravděpodobně vedl i svoje filozofické a náboženské úvahy Jan Hus. Není sice prokázáno, že se tak skutečně stalo, ale fantazii se meze nekladou. Třeba se poštěstí a setkáte se i se současným majitelem hradu panem Petrem Zajícem, který vám ochotně přistaví a přidrží žebřík, bez něhož se k oknu v prvním patře nedostanete. Pak s trochou šikovnosti můžete usednout na kamenná sedátka a těšit se pohledem z výšky na okolní krajinu. Jako by to byl neskutečně realistický obraz v kamenném rámu.

Tak. To je to okno, to jsou ta kamenná sedátka na kterých možná spřádal své myšlenky i Mistr Jan Hus.

Třeba i vám se budou na sedátku rojit myšlenky, o které byste se s námi chtěli podělit. Budou-li, neváhejte a napište nám, co všechno se vám honilo hlavou třeba k odkazu na facebooku nebo do redakce, ale můžete udělat radost i Klášterci nad Ohří a napsat něco příjemného do informačního centra – kontakty jsou na konci článku.

Zatím si prohlédněte malou galerii záběrů z Egerberka.

Hlavního cíle bylo dosaženo!

Teď už zpátky do Klášterce nad Ohří. Můžete se vydat po svých stopách opět k Lázním Evženie nebo se nechat zlákat k návštěvě vesničky Lestkov, kde dodnes stojí jeden původní vesnický dům a v lese mezi Lestkovem a Rašovicemi třeba zahlédnete vykukující Rašovické skály s nádhernými výhledy. Ale to už je eldorádo, které si asi necháme zase na příště.

Projděte Rašovicemi, pak přes most a jste znovu na okraji města Klášterce nad Ohří. Stačí se dát kolem řeky a za pár chvil zahlédnete na druhém břehu Autokemp U Jezu. To už jste právě vešli do východní části zámeckého parku…. Co vás v něm čeká, Přece další Klášterecké turistické eldorádo.

Na konec atraktivní inspirace pro vás a vaše nejmenší, malé i větší: Plyšově hebký Alík vás zve na procházku zákoutími města Klášterce nad Ohří. Ale o tom více příště.

To bude eldorádo!

Informační centrum Klášterec nad Ohří, nám. Dr. Edvarda Beneše 85, tel.: +420 474 359 687,

e-mail: icklasterec@muklasterec.cz, www.klasterec.cz

Většina fotografií byla zabrána okem kamery místostarosty Klášterce nad Ohří Davida Kodytka, několik je z archivu TRAVEL profi.