To je panečku práce, kterou zatím neumí žádný automat. To se holt musí ručně. A hlavně – musí se to umět. Takové „chmelové drátkování“, to je celá věda. Když už celá konstrukce pevně stojí, nastoupí další mistři ovládající „zavádění chmele“. Ani potom není s prací konec – péče o zdravý růst chmele je pěkný „majstrštyk“. Ovšem – na přelomu srpna a září jde do tuhého. Dnes se sice už nestrhávají štoky jako kdysi, aby k nim zasedli stovky a tisíce brigádníků – studentů. Po chmelnicích jezdí chmelové kombajny – ale ani ty neumí pracovat bez lidské asistence. Zkrátka – je to pěkná dřina, a navíc se to fakt musí umět.
A tak – jak jsou obuvníci hrdí na své předky ševce, jak si horníci váží svých předchůdců pracujících kdysi mlátkem a železem pod světlem kahanu, tak i chmelaři na svoji tradici a um nedají dopustit.
A v Žatci obzvlášť.
Nemohlo to dopadnout jinak, než že i v Žatci před několika lety založili Chmelařské muzeum. Bývalé sklady a balírny chmele postupně prošly opravami a citlivými úpravami, strojní i jiná zařízení prošla revitalizací a pečlivou restaurací, po kraji se rozjeli pracovníci hledat, a sbírat všechno, co dnes v muzeu dokumentuje a představuje chmelařskou tradici od nejrannějšího středověku po současnost. Nářadí, pomůcky, technologie, písemné dokumenty a záznamy – to všechno tvořilo obrovský materiální základ, z něhož vzešly expozice hodné pozornosti.
Není na světě druhé takové muzeum chmelařství. Má se Žatec opravdu čím pochlubit.
Je už jen na vás, kdy se do Žatce vypravíte, abyste se seznámili s jednou velmi slavnou českou tradicí. Vždyť kde by bylo světové pivo bez českého chmele, bez žateckého Raného červeňáku?
Žatec je skutečnou chmelovou metropolí, kde se chmel pěstuje více než 1000 let. Kde jinde než právě tady mohlo najít svá oprávněné místo největší muzeum chmele na světě. A kde jinde, než právě ve Chmelařském muzeu můžete zažít příběh českého chmele. Nechte se vtáhnout do historie pěstování a zpracování chmele a okouzlit atmosférou autentických prostor, kde se po dlouhá léta skladoval a balil chmel. Jeho nezaměnitelnou vůni ucítíte hned, jakmile vstoupíte. Muzeum je plné zajímavých exponátů, nářadí, velkých fotografií, obrazů a dokumentů. Během prohlídky si můžete jednotlivé předměty doslova osahat a ověřit, jak fungovaly. Při seriózním poznávání naší historie se tak můžete i pobavit. Vyzkoušejte si na vlastní kůži, jak se vytahoval žok s chmelem mezi jednotlivými patry. Sedněte si do historického traktůrku. Připomeňte si chmelovou brigádu a období „starců na chmelu“. Dozvíte se, jak se měnil způsob česání chmele od ručního ke strojovému, a jaké česací stroje se u nás používaly. Přestože je naše muzeum zaměřeno převážně na historii, i zvídavým návštěvníkům poskytne informace o současném chmelařství, zpracování chmele a obchodování s ním. Milovníci piva ocení zajímavou expozici věnovanou zlatému moku a ujistí se, že chmel se u nás pěstoval, pěstuje a bude pěstovat jako surovina pro vaření piva. Úvodní animovaný film vás humornou formou seznámí s chmelařskou tématikou a představí vám maskota muzea, chmelového skřítka Hopa, který pro mladší návštěvníky připravil cestu chmelařským muzeem. Ti plní zajímavé úkoly a doplňují indicie do hrací karty. Nakonec získají heslo k otevření bedny s pokladem, vyberou si zaslouženou odměnu a získají diplom s právem nazývat se „přítelem chmelových skřítků“. Po prohlídce Chmelařského muzea každý návštěvník pochopí, proč je kvalitní český aromatický chmel tak důležitý a proč proslavil naši zemi po celém světě.
No, co ještě dodat?
Možná, že vás zaujme několik informací o významných osobnostech českého chmelařství. Víte, že osobní lékař císaře Rudolfa II. Tadeáš Hájek z Hájku ve svém slavném Mathioliho herbáři, který přeložil do češtiny, uvádí chmel jako kulturní rostlinu? Možná věděl, nebo tušil? jak důležitou roli budou malé zelené šišky hrát v jednom ze světových oborů, v pivovarnictví.
Jezuita Kryštof Fischer už v sedmnáctém století psal o chmelnicích, napsal pojednání „O pivovárech“ a po něm přišly desítky dalších osobností, jejichž praktické i teoretické dílo vždy o kousek posunulo umění vaření piva kupředu.
A co Chmelový řád? Víte o něm alespoň něco? Kdy byl založen, kde se konala a konají jeho jednání a kdo se může stát Rytířem chmelového řádu – „Chevalierem“, nebo Důstojníkem chmelového řádu, tedy „Officierem“ a kdo Velitelem chmelového řádu zvaným „Commendeurem“?
Zaujaly vás informace o chmelu a tradici jeho pěstování, sušení, skladování a balení? Pokud ano, přijeďte do žateckého Chmelařského muzea a můžete se ptát znalců na slovo vzatých na místě samém. Budovu muzea najdete na náměstí Prokopa Velkého, číslo 1952, případně si můžete dohodnout návštěvu na telefonním čísle: + 420 4154 710 062, nebo na +420 724 431 422 a samozřejmé i e-mailem: muzeum@chmelařství.cz.
Otevřeno:
Duben – Říjen / Úterý – Neděle
10,00 – 17,00
Základní vstupné:100 Kč, Snížené vstupné:70 Kč, Rodinné vstupné:220 Kč
Hledejte a vše potřebné k přípravě návštěvy najdete na www.chmelarskemuzeum.cz